Navzdory rozmanitým výchovným přístupům všem rodičům jde o totéž – chtějí pro své děti jen to nejlepší. Některým rodičům se však nedaří jít svým dětem příkladem.
Ačkoliv je normální, když se rodiče čas od času dopustí nějakých chyb, některé z jejich omylů dokážou ovlivnit a narušit celkovou pohodu a zdraví dítěte, jakož i jeho dětství.
Děti, které nejsou stimulovány k tomu, aby zkoušely, objevovaly a riskovaly, ale jsou „krmeny“ obavami z toho, že selžou, se obvykle cítí být neschopné a bezradné.
Pokud děti vychovávají a neustále kontrolují bázliví a úzkostliví rodiče, budou stejně úzkostlivé a bázlivé jako oni.
Takové chování rodičů jim brání vyrůst a dospět. Mnohé z těchto dětí nikdy nepřestanou potřebovat rodičovské usměrnění a rady. Právě díky tomu je rodiče ovládají a manipulují jimi.
Jaký je to toxický rodič
Jde o člověka, jehož negativní chování poškozuje emocionální obraz dítěte, kterého nabývá. „Toxicita“ není duševní porucha, ale zároveň není vyloučeno, že takový rodič netrpí nějakou duševní poruchou.
Pro celkové zdraví dítěte je třeba zjistit, jestli je jeho rodič toxický nebo ne. I vy přemýšlíte nad tím, jestli je (případně byl) ten váš rodič toxický? Přečtěte si následující charakteristické rysy:
Projevy toxického rodiče
1. Svými žerty dítěti psychicky ubližuje
Podobně jako emocionální zneužívání i žerty na adresu dětí a poukazování na jejich neúspěchy či nedostatky má negativní vliv na jejich sebedůvěru a sebeúctu.
Pokud máte děti, nikdy se jim neposmívejte pro jejich chování a postoje.
2. Nedokáže být dítěti oporou a zajistit pocit bezpečí
Někteří rodiče se snaží svou „chladnou“ láskou znecitlivět děti a ochránit je tak před krutou realitou, ve které žijí.
Možná jim tímto způsobem napomohou k samostatnosti, ale zároveň u nich mohou vypěstovat problémy se závazky, které se projeví nedostačující intimitou a blízkostí ve vztazích.
Všichni lidé potřebují mít pocit emocionálního bezpečí a emocionální intimity. A to bez ohledu na to, co dělají nebo říkají.
Díky emocionální intimitě a bezpečí chceme zakusit nové věci a můžeme se o sobě více dozvědět. Měli bychom si vzít poučení z vlastních chyb a neopakovat je dokola. Rodiče by se měli tomuto „chladnému“ přístupu vyhýbat.
3. Obviňuje své děti
Jsou rodiče, kteří svým dětem vyčítají, že se k nim chovají nevhodně. Na druhé straně, pokud rodiče se svými dětmi špatně zacházeli, není se co divit. Děti za to ani nemohou, přestože rodiče tvrdí něco jiného.
Děti kopírují chování svých rodičů. Výčitkami a obviňováním může rodič dítěti vážně ublížit. Pokud dítě uvěří tomu, že je špatné a špatně se chová ke svým rodičům, dostavuje se u něj pocit bezcennosti.
Zaměřte se na jiné vztahy a pokuste se toto chování ovládat.
4. Vyžaduje pozornost
Toxický rodič je přesvědčen, že když dítě vychová, musí mu všechno vrátit zpět. Domnívá se, že dítě je jeho dlužníkem, a proto si nárokuje na jeho čas.
Zapomíná na to, že dítě má svůj vlastní život. Vynucený vztah nemá žádný význam a není přínosem pro nikoho.
5. Kritizuje každý krok svého dítěte
I přesto, že rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší, neustálým komandováním a kritizováním jim mohou akorát tak ublížit. Zvýšená negativita snižuje motivaci dětí a jejich sebedůvěru potřebnou k tomu, aby vyzkoušely něco nového.
Rodiče by svým dětem měli dovolit dělat chyby a brát si z nich poučení. Pokud se děti snažíte chránit, a proto je neustále kritizujete a poučujete, můžete tak poškodit jejich celkové zdraví z dlouhodobého hlediska.
Děti by měly slýchat vyváženou míru negativního a pozitivního hodnocení.
6. Nedovolí svému dítěti vyjádřit své pocity a názory
Život je složitý. Proto je třeba o našich emocích a touhách mluvit, a nikoliv dusit v sobě a potlačovat. Otevřená konverzace pomáhá předcházet různým duševním poruchám a mentálním problémům.
Potlačování emocí a myšlenek vážně poškozuje celkové zdraví dětí a jejich duševní rovnováhu a sebedůvěru.
Vyjadřování emocí pomůže dětem naučit se být lidské, pečlivé, empatické, milující a budou vědět lépe ovládat své negativní pocity.
Potlačované emoce vedou k osamělosti, úzkostlivosti a depresi. Naučte své děti jasně a zřetelně vyjadřovat pocity.
7. Děti ovládá pomocí peněz a obviňování
Rodič by se nikdy neměl snažit získat si lásku a respekt svých dětí drahými dary a penězi. Pozornost svých dětí by měl získat konstruktivním způsobem.
Pokud své omyly zakrývá tučným kapesným, dítěti tím jen škodí. Pokud je to zapotřebí, měl by se dítěti omluvit.
8. Neakceptuje hranice
Pokud děti chtějí, aby je rodiče respektovali, mělo by to platit i naopak. Vzájemnou dohodu a stanovené hranice by měly respektovat rodiče i děti.
Rodiče by měli dětem dopřát i trochu soukromí a nezávislosti. Například před vstupem do pokoje teenagera by měl rodič zaklepat.
9. Trestá je tichem
Pokud děti trestáte tím, že s nimi nemluvíte, nebudou schopny řešit problémy a rozvíjet si komunikační dovednosti. Jde o pasivně-agresivní formu komunikace.
Vaše děti se potřebují naučit řešit problémy, aby mohly v životě správně fungovat. Bez těchto dovedností budou v životě zažívat množství složitých situací. Trestání dětí „tichem“ je nezdravé a nemístné.
10. Snaží se splnit si své sny prostřednictvím dítěte
Nutit děti do věcí, které by chtěli dělat rodiče, má na vývoj dítěte velice špatný vliv. Nenuťte vaši dceru chodit do zpěvokolu, protože vy sami jste byli ve sboru, nebo syna hrát fotbal, protože jste byli útočník.
Děti mají svůj vlastní život, přání a myšlenky. Rodič by měl dítě podporovat v tom, aby následovalo svůj sen a dosáhlo svého cíle.
11. Vzbuzuje v dítěti strach nebo hrůzu
Určitá míra disciplíny ve výchově být musí, ale děti by se neměly bát svých rodičů. Pokud děti vyrůstají v prostředí plném strachu, neustálých obvinění a trestů, začnou se svých rodičů bát a budou se jim postupně vzdalovat.
Mezi respektem a strachem je velký rozdíl. Děti musí být schopny požádat rodiče o radu nebo vést s nimi konverzaci.
12. Nedovolí dítěti vyrůst
Pokud vám rodič brání v nezávislosti a osamostatnění, vlastně vám nedovolí vyrůst. Chce mít nad vámi stejnou kontrolu, jako když jste byly malé dítě.
Mnohé rodičovské přístupy dokáží zanechat v mozku dítěte velkou jizvu, která může být překážkou při navazování dalších vztahů. Emocionální zneužívání probíhá bohužel v tichosti a mnoho dětí ho považuje za přirozenou součást výchovy.
Snažte se být takovým rodičem, jakým byste chtěli být, a dopřejte vašemu dítěti nezávislost a pocit bezpečí. Dovolte mu vyjádřit své pocity a dělat vlastní rozhodnutí.
Buďte svým dětem oporou a nechte je, ať si berou poučení z vlastních chyb. Posune je to vpřed – vyrostou z nich nezávislí lidé se skvělými dovednostmi.
Pomozte jim vyvíjet se díky vašemu pozitivnímu vlivu.
Napsat komentář