Ze všech stran slyšíme, že pro zdravý vývoj dětí je nezbytné, abychom dokázali spolu otevřeně mluvit.
Skutečnost je však taková, že jakmile naše milované dítě dosáhne věku třinácti let, uzavře se do sebe. Někdy se může zdát, že my „rodiče“ jsme ti poslední na světě, s kým by chtěli mluvit.
Přimět děti, aby s námi mluvili, bývá neskutečně těžké.
I těch pár slov, které jsou teenageři ochotni s námi přehodit, se často změní na hádku. Hádáme se kvůli přátelům, party či domácím pravidlům. Z konverzace se stane vyjednávání.
Dohlížíme na to, aby už laskavě vstaly nebo šly konečně spát, aby se připravily do školy nebo plnily své domácí povinnosti.
Ale netřeba si zoufat, nic není ztracené! Odborníci z oblasti rodičovství tvrdí, že ten přetrvávající obraz zaťatého teenagera je jen mýtus, který podkopává vztah rodičů a dětí.
Jak docílit, aby s vámi mluvili
„Pokud se chtějí teenageři postavit na vlastní nohy, musí se vymanit zpod našeho područí. Je to zcela přirozené,“ tvrdí Kenneth Ginsburg, spoluředitel Centra pro komunikaci mezi rodiči a dospívajícími v Dětské nemocnici ve Filadelfii a autor knihy Raising Kids to Thrive (Vychovat dětí k úspěchu).
„Není pochyb o tom, že teenageři chtějí se svými rodiči komunikovat.“
Ačkoli to často tak nevypadá, pro většinu teenagerů je názor rodičů důležitý. Rovněž mají zájem o to, aby měli s rodiči dobrý, blízký vztah.
„Podle výsledků výzkumu chtějí teenageři se svými rodiči mluvit, a to zejména o složitých věcech jako jsou drogy či sex,“ říká Alan Kazdin, profesor psychologie a dětské psychiatrie a ředitel rodičovského centra v Yale.
„Domnívají se, že jejich rodiče jsou k těmto tématům nepřístupní.“
Přinášíme vám proto pár tipů, jak se stát pro své dítě přístupnějším:
6 tipů, jak mluvit s teenagerem
1. Začněte časně
Základy dobré komunikace musíte položit již v raném stadiu adolescence. Rodiče, kteří se naučí řešit neshody ve věku, kdy jsou děti teprve v počátcích puberty, budou úspěšnější při řešení složitějších problémů se staršími teenagery.
Zvládnutí konfliktů ve věku 10–14 let ohledně používání sociálních médií a mobilních telefonů a jasné stanovení pravidel, kdy je třeba jít spát, se stanou základem pro rozhovory týkající se sexu, intimity, drog a alkoholu.
Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je, že své děti budete vést ke správné komunikaci a otevřenosti. „Promluvte si s nimi při večeři, co se vám přihodilo během dne, vyprávějte jim příběhy z vašeho dětství, podělte se s nimi o „pikantnosti“ z vašeho života, které jim dovolí vidět i vaše horší stránky,“ doporučuje Kazdin.
„Buďte připraveni odpovídat na jejich zvídavé otázky.“
Poslouchejte, co vám děti říkají. Když je jako malé naučíte, že se mohou na vás kdykoliv obrátit a že je vždy vyslechnete – i pokud jste unavení, necítíte se dobře nebo nemáte zájem – bude pro ně jednodušší se vám otevřít, když budou starší.
„Zajímejte se, jaká je jejich oblíbená televizní show a jaké jsou nejnovější školní klepy,“ říká Wendy Mogel, klinická psycholožka. „Možná to pro vás bude nudné, ale chtějí vám říct něco o své úžasné, zářivé bytosti.“
2. Dělejte kompromisy
Rodiče se kompromisů často bojí. Mají strach, že když dětem podají prst, urvou jim celou ruku. Odborníci se však domnívají, že opak je pravdou.
Pokud alespoň trochu ustoupíte jejich požadavkům, budou ochotněji spolupracovat na věcech, které budou nesmírně důležité naopak pro vás.
„Vykašlete se na roztrhané džíny,“ říká Kazdin. „Buďte zásadoví při řešení otázek ohledně bezpečnosti a morálky.“
Ginsburg dodává: „Rodiče se pohybují na tenkém ledě. Můžete požadovat respekt, ale pokud se budete s dítětem o všem hádat, odeženete ho od sebe. Hlavně pokud budete neustále řešit malichernosti.“
3. Všímejte si to dobré
Velmi často jsme plní negativních předsudků. Máme to prostě v sobě. Proto se mnoho rodičů zaměřuje zejména na negativní chování, a to pozitivní obejdou bez povšimnutí.
„Teenageři se přece nechovají strašně od rána do večera,“ vysvětluje Kazdin. „Pokuste se všímat si také to, že dělají něco dobrého. Má to obrovský význam, protože pozitivní interakce vede k další pozitivní interakci.
Čím častěji je pochlubíte za něco pozitivního, tím více příležitostí budete mít, abyste si s nimi promluvili.“
I rodiče mohou vytvářet příjemné zážitky. Mnoho času strávíme tím, že dětem klademe spoustu otázek a používáme negativní tón hlasu: Už sis udělal domácí úkoly? Už sis uklidil v pokoji? Jak ti dopadl test z matematiky?
„Děti potřebují zažívat s rodiči i zábavu, příjemné chvíle a pohodu. Zahrajte si spolu karty, vařte, jděte na turistiku nebo se podívejte na film.“
4. Méně mluvte, více poslouchejte
Rodiče rádi čerpají ze své studnice životních moudrostí a snaží se tak zjednodušit život svým dětem. Teenageři o to však nejenže nestojí, ale ani nepotřebují.
„Jakmile začne teenager mluvit o svých problémech, rodič ho hned přeruší a nabízí mu pár dobře míněných rad, případně ho podrobí ostré kritice nebo mu vysvětluje, jak má napravit svou chybu,“ říká Mogel.
„Dítě přitom jen potřebuje, aby ho rodič opravdu vyslechl.“
Pokud mu budete vrbou, která naslouchá a nebudete přehnaně reagovat, vaše rady bude přijímat lépe.
„Musíte si uvědomit, že vaše dítě nemá dostatek zkušeností, ale určitě svému životu rozumí,“ vysvětluje Ginsburg. „Vnímejte ho jako odborníka, který vás má nasměrovat tak, abyste mu poradili co nejlépe.“
5. Společné řešení problémů
Zatímco jsou děti malé, rozhodují za ně rodiče. S obdobím dospívání však přichází čas, kdy se musí začít na rozhodnutích podílet. Aby váš teenager mluvil, musíte nejen brát, ale také dávat.
Pokud jste se například neshodli na tom, kdy musí být nejpozději doma, požádejte ho, ať navrhne několik způsobů, jak byste mohli daný spor vyřešit. Poté mu řekněte své návrhy.
Nezapomínejte, že i vy musíte vaše dospívající dítě respektovat a brát ho vážně. „Promluvte si s ním o důsledcích všech navržených řešení,“ doporučuje Kazdin. Dohodněte se na řešení, které bude vyhovovat oběma.
Hádek se také netřeba bát. Pokud se s vámi dítě hádá, „učí se být asertivní, obhajovat svůj názor a efektivně zvládat své konflikty a neshody,“ vysvětluje Kazdin.
„Tyto dovednosti jsou nezbytné pro zdravé vztahy s učiteli a kamarády. Zároveň jim pomáhají odolávat tlaku vrstevníků. Určitě si nepřejete, aby z vašich dětí vyrostli lidé, kteří budou vždy všechno pasivně přijímat.“
6. Neodsuzujte
Pokud máte o komunikaci s teenegerem skutečný zájem, možná budete muset zmírnit svá očekávání.
Dnešní doba klade velký důraz na výsledky a teenageři mají pocit, že je všichni neustále posuzují a hodnotí – ať už přátelé, učitelé nebo ostatní zaměstnanci školy. Nechtějí tento tlak cítit i od svých rodičů.
Teenageři „mají pocit jako by existovaly jen dvě roviny – úspěch a neúspěch – nic mezi tím,“ říká Mogel. „To brání efektivní komunikaci.“
Ginsburg dává Mogelovi za pravdu. „Pokud se zaměřujete jen na jejich chování, které je pro vás zklamáním, nebo vnímáte jen jejich výsledky, mají pocit, že prohlížíte jejich skutečné Já,“ říká Ginsburg.
„Teenageři potřebují mít jistotu, že při nich stojíte v dobrém i ve zlém a vnímáte je takové, jací skutečně jsou.“
Napsat komentář