Starší děti můžete potrestat tím, že jim dočasně zakážete určitá privilegia, jako například sportovní aktivity, hru či setkání s přáteli.
Rodiče, kteří při výchově dětí uplatňují fyzické tresty, se pravděpodobně domnívají, že dát dětem sem tam na zadek pomůže „upoutat jejich pozornost“ nebo zavést disciplínu. Podle pediatrů však fyzické tresty ještě více zhoršují chování dětí a mohou mít dlouhodobé následky.
Americká pediatrická akademie (AAP) důrazně upozorňuje na negativa fyzických trestů. Odborníci totiž tvrdí, že tyto postupy zvyšují agresivitu u dětí a riziko vzniku psychických problémů.
„Uplatňování fyzických trestů nesnižuje, ale naopak – zvyšuje pravděpodobnost, že děti budou v dospělosti vzdorovité a agresivní,“ oznámila v nových směrnicích pro dětské lékaře AAP.
„Fyzické tresty nepřinášejí žádné výhody,“ tvrdí lékař Robert Sege z Tufts Medical Center v Bostonu, který pomáhal vytvářet nové směrnice.
„Dnes víme, že děti se lépe vyvíjejí díky modelování pozitivních úloh a stanovení zdravých hranic. Umíme se obejít i bez fyzických trestů.“
Odborníci jsou přesvědčeni, že stejně kontraproduktivní jsou slovní napadání a ponižování.
„Rodiče, opatrovníci a ostatní dospělí, kteří přicházejí s dětmi a dospívajícími do kontaktu, by neměli děti fyzicky trestat (včetně „pohlavků“ a „výprasků“) ani v hněvu, ani při trestání za nevhodné chování nebo jeho důsledky.
Také je nemístné využívat jako disciplinární postih slovní napadení, které dítě nějakým způsobem zahanbuje nebo ponižuje,“ uvádějí odborníci v aktualizovaných směrnicích.
„Děti se zpravidla do pár minut vrátí k nežádoucímu chování. Fyzické tresty je vůbec nevedou k samoregulaci nežádoucího chování,“ vyjádřil se Sege pro NBC News.
„Metody jako time out se snaží naučit dítě samoregulaci, aby dokázalo kontrolovat a ovládat své chování. O to přece jde, ne?“
Přesto se velké procento Američanů doma i na půdě školy stále utíká k fyzickým trestům.
„Podle průzkumu z roku 2004, přibližně 2/3 rodičů uvedly, že doma děti trestají i tělesně,“ uvedla skupina odborníků.
„Odpovědi rodičů z průzkumu prozradily, že až 80 % dětí bylo do dovršení jedenácti let nějakým způsobem fyzicky trestáno a 85 % teenagerů uvedlo, že bylo vystaveno fyzickému násilí, z toho 51 % bylo zbito opaskem nebo podobným předmětem.“
Podle interaktivního průzkumu společnosti Harris z roku 2013 se až 70 % rodičů ztotožňuje s tvrzením, že „někdy je zapotřebí pořádný výprask, aby se dítě uzemnilo.“ Je však třeba poznamenat, že oproti roku 1986 toto číslo kleslo o 14 %.
Podle Segeho se situace mění: „Když průzkum probíhá jen u rodin „nové generace“, jejichž dítě dovršilo maximálně pět let, výsledky jasně poukazují na to, že tito rodiče nechtějí své děti fyzicky trestat a ani to nedělají.“
Domnívá se, že se jedná o generační posun, kdy rodiče mnohem řidčeji přistupují k fyzickým trestům, jak to bývalo kdysi.
Jedna skupina odborníků pozorovala rodiče v domácím prostředí a zjistila, že většina rodičů své dítě slovně upozornila před fyzickým ublížením. Nečekali však s reakcí dlouho.
„Fyzický trest se objevil zpravidla do 30 sekund po upozornění. To naznačuje, že rodiče jednali buď impulzivně, nebo pod vlivem emocí. Jejich reakce nebyla prostředkem k dosažení cíle a neměla záměr,“ hodnotí AAP.
To k ničemu nesloužilo.
Fyzický trest měl jen krátkodobý účinek: do deseti minut se u většiny dětí (73 %) objevilo nežádoucí chování, za které byly potrestány, znovu.
Bít děti nejenže nemá téměř žádný význam, ale z dlouhodobého hlediska dokáže jejich chování dokonce zhoršit
„Děti, které bývají opakovaně tělesně trestány, se obvykle stávají agresivnějšími (i ve škole) a zvyšuje se u nich riziko psychických poruch a kognitivních problémů,“ vyjádřil se Sege.
Platí to i v případě rodičů, kteří za jiných okolností bývají milující a srdeční.
Rodiče, kteří bijí své děti, obvykle trpí nějakými problémy.
„Rodiče trpící depresemi se k fyzickému trestu uchylují mnohem častěji.
K fyzickému trestání směřují i jiné parametry, jako například ekonomické problémy, psychické problémy, domácí násilí či užívání návykových látek,“ říká Sege.
„Jedna zpráva uvádí, že rodiče, kteří si sami prošli nějakou traumatizující událostí, se utíkají k fyzickým trestům častěji než ostatní rodiče.“
Jak jinak mohou rodiče řešit problémy při výchově?
„V první řadě si s dítětem musíte vytvořit pozitivní, láskyplný a podporující vztah. Bez tohoto základu vaše dítě nemá (kromě strachu) žádný důvod k tomu, aby se chovalo dobře,“ doporučuje AAP.
„Následně posilujte požadované chování pozitivním způsobem.“
Podle odborníků u malých dětí výborně funguje time out. Starší děti můžete potrestat tím, že jim dočasně pozastavíte jejich privilegia, jako jsou sportovní činnost či hra s kamarády. Pokud máte otázky ohledně tělesného trestání vašich dětí, promluvte si s vaším dětským lékařem.
Téměř každý dětský lékař vám doporučí trest, který neuplatňuje tělesné trestání, nebo nenutí děti požívat koření, vypláchnout si ústa mýdlovou vodou a podobně.
Ze 787 zúčastněných amerických dětských lékařů v průzkumu fyzické tresty schvalovalo pouze 6 % a jen 2,5 % lékařů opravdu očekávalo, že to bude pro něco dobré.
Americká psychologická asociace upozorňuje, že pozitivní posilování žádoucího chování je mnohem efektivnější než fyzické tresty.
Zdroj: nbcnews.com, Zpracoval: Skvelyrodic.cz
Napsat komentář