Nikdo není dokonalý a my všichni děláme chyby. Ale rodiče by měli mít na paměti, že v očích svých dětí jsou více než jen lidmi. Rodiče jsou jejich ochránci, stvořiteli i pečovateli.
Svým způsobem jsou pro děti superhrdinové.
Psychologové se shodují na tom, že chování rodičů je hlavní součástí dětské duše. Nejvíce se děti učí pozorováním svých rodičů.
Sledují, poslouchají a pamatují si, jak mají řešit problémy, napravovat své chyby a jak se chovat v konkrétních situacích.
Podle doporučení psychologů byste si měli dávat velký pozor na to, jak se svými dětmi mluvíte. Tyto věty byste nikdy neměli vypustit z úst před svými dětmi:
„Ihned přestaň brečet.“
Děti pláčou, když spadnou a cítí bolest, ale také v situaci, kdy vědí, že budou potrestány. Pláč je emoce, která vyplave na povrch, i když k ní nemáme důvod. Děti ještě neumí kontrolovat své emoce a podle psychologů mají právo vyjádřit, co cítí.
Pokud dítěti řeknete, že má přestat brečet, potlačíte tím jeho emoce. Dítě bude všechny své pocity držet ve svém nitru, což je mnohem horší, než kdyby brečelo.
„Zklamala jsem se v tobě.“
Tato věta obvykle zazní v případě, kdy se dítě již cítí moc špatně. Zklamat vás může cokoliv na světě, ale nikdy ne vaše dítě.
To vy ho máte přivést na tu správnou cestu. Pokud udělá něco špatného, zastavte se a vysvětlete mu, kde udělalo chybu a proč.
„Nestojíš za nic!“
Toto je to nejhorší, co můžete svému dítěti říct. Zejména pokud k vám dítě vzhlíží a nejvíce ze všeho touží po vašem uznání. Tímto způsobem své dítě pošlete na nekonečnou pouť, na níž bude neustále hledat uznání od vnějšího světa.
Místo toho, abyste mu pomohli, přesvědčíte ho, že není ničím. Raději mu řekněte:
„Dnes nemáš svůj den, ale příště to bude mnohem lepší,“ „Nikdo není dokonalý“ nebo „Umíš to udělat i lépe“.
„Nejsi dost…“
Nikdy svému dítěti neříkejte, že není dost dobré, šikovné, moudré a podobně. Vštěpujete mu tak do hlavy určitou představu o sobě samém, kterou si osvojí.
Dítě nabyde pocitu, že mu něco chybí, aby se mohlo cítit spokojeně samo se sebou.
„Velcí kluci/velké dívky se nebojí“
Strach je emoce, která lidem připomíná, že mají být opatrní.
Pokud svému dítěti říkáte, že se nemá bát, pokusí se svůj strach potlačit, a to ho bude nutit utéct před vším, čeho se bude obávat.
„Všechno dělám za tebe“
Děti prostě očekávají, že všechno uděláte za ně. Za děti nesete odpovědnost a měli byste se o ně umět postarat. Máte je ochraňovat a vést, a ne ony vás.
Můžete v nich pěstovat odpovědnost, ale nečekejte, že budou vaší pravou rukou již tak brzo.
„Jsi tučný/á, hubený/á, ošklivý/á apod.“
Ať je vaše dítě jakékoliv, je vaším odrazem.
Nemůže za to, že je tmavší pleti nebo že má více znamének než jiné děti. Pokud je vaše dítě tučné, zřejmě se o tom nemilým způsobem dozvědělo od svých spolužáků ve škole, ve školce nebo od dětí na hřišti.
Podle psychologů táto věta dítěti znemožní, aby umělo čelit svému strachu či problémům v pozdějším věku. Rodiče by měli své děti naučit, že je v pořádku, když se bojí.
Zároveň by měli děti povzbudit k tomu, aby neměly strach udělat, co je zapotřebí, ačkoliv z toho mají obavy.
Napsat komentář