Rodiče po celém světě se snaží o to, aby vychovali uctivé, poslušné, milující a dobře se chovající děti.
Na každém rohu jsou různí „experti“, ze kterých téměř srší tipy na to, jak vychovávat děti, a tyto tipy podle nich „garantovaně“ nastolí klid, vyprodukují citlivé, slušné a dobře vychované děti.
Přesto bez přestávky vidíme trend špatného chování u dětí.
A tento trend se stává běžným.
Děti vřískají na své rodiče.
Slova „Nenávidím tě!“ a „Buď zticha!“ nejsou žádnou vzácností.
Tisíce mám shromážděných na sociálních médiích zveřejňují své stížnosti proti těmto útočným výbuchům.
Musí to mít nějaký důvod. Děti neřeknou takové věci jen tak z vášně. Je to naučená reakce.
Existují nějaké tipy na výchovu dětí, které se rodiče rozhodli přijmout za své, neboť „experti“ v jejich životech přísahali, že to tak má být?
Mohou existovat „experti na výchovu dětí“, kteří produkují špatná doporučení, která skutečně produkují špatné postoje u dětí?
Je to celkem možné.
Populární výchovné chyby, které bývají příčinou špatného chování dětí
Zjistila jsem, že určité vzorce chování v dětství eskalují v případě, kdy nejsou včas řešeny.
Poté, co jsem učila děti více než 16 let, jsem sledovala jistý rodičovský vzorec, který se odrážel v každém dítěti, při kterém rodiče následovali následující čtyři populární rodičovské chyby.
To neznamená, že tito rodiče to mysleli špatně!
Toužím po tom, aby se tento článek dostal k rodiči, který následoval všechny rodičovské rady, ale zatím nenašel žádné řešení.
Toužím po tom, abych nabídla moderním rodičům naději v situaci, kdy se zdá, že jejich rodinný život neustále zahrnují pouze hádky, spory a slzy.
A uvítáme maily od rodičů, kteří opravdu touží najít pomoc!
Zde již následují čtyři populární rodičovské výchovné chyby, které mohou být příčinou špatného chování vašich dětí:
1. Podvolit se kňučení
Časopisy, talk show a dokonce… ehm… příspěvky na blogu ukazují dítě podrážděné, unavené nebo kňučící při snídani kvůli tomu, že šálek nemá tu správnou barvu.
Tyto časopisy a další zdroje rodičům řeknou, že je to v pořádku, aby to takto přijali a dali dítěti to, co chce.
Myslíte na to, co já?
Osobně znám mnohé dobrodějné rodiče, kteří urychleně nahradí modrý hrnek záviděníhodným červeným hrnkem.
Pokud si jejich dítě stěžuje na oběd, nabídnou mu jako možnost jiný oběd – například makarony se sýrem nebo kuřecí nugety – namísto kuřecí zeleninové polévky, kterou jedí všichni ostatní.
Ale co si myslíte vy – vysoce inteligentní, kriticky smýšlející rodiče?
Myslela jsem si…
Když rodiče neustále odměňují kňučení, vytvářejí egocentrické, stěžující si děti, které jsou zřídkakdy spokojeny.
Přesto experti na výchovu pokračují ve vyučování toho, že je v pořádku vyhovět kňučení dítěte, jeho požadavkům a stížnostem.
Zde je můj skromný názor:
Někdy být úžasným rodičem znamená být „špatnou mámou“ proto, abyste v dlouhodobém horizontu mohli být „hodnou mámou“.
Rodičovství není pro slabochy!
Chce to silného rodiče, aby uměl jednat proti svým zavádějícím emocím v zájmu toho, o čem ví, že je z dlouhodobého hlediska to nejlepší pro jeho dítě – dokonce i v případě, kdy jeho dítě křičí, kope a pláče.
2. Řešit násilné chování láskou a náklonností
Před třemi lety jsem byla trochu šokována, když jsem sledovala televizní show o rodičovství, kde se diskutovalo o tom, jak zvládat násilné chování dítěte.
Víte, co doporučili jako nejlepší reakci na násilné chování dítěte?
Náklonnost rodičů.
Dovolte mi být křišťálově jasnou v tom, co to je špatné chování, o kterém diskutujeme.
Mluvíme o kopání, bití, štípání – o násilí!
Rozmýšlejte se mnou.
Experti na rodičovství povzbuzují rodiče k tomu, aby medvědím objetím odměnili někoho, kdo právě tvrdě kopl do dospělého.
Skutečně?!
Zpívat ukolébavky a houpat batole, které právě bodlo svou mámu do obličeje je opravdu silně povzbuzováno.
Zde je otázka k zamyšlení z mé vlastní rodičovské cesty:
Odkdy je normální být násilní vůči jiné lidské bytosti?!
Skutečnost: Někdo, kdo ohrožuje jinou bytost, by nikdy neměl dostat objetí jako odměnu za to, co udělal.
Jsem obrovským zastáncem trávení spousty času se svými dětmi a zahrnutí dětí objetími a polibky!
Avšak kopání, štípání, kousání?
Chování, které způsobuje bolest jiným lidem, by nemělo být vůbec povoleno. Když se však násilné jednání přece jen objaví, mělo by vždy narazit na následky – ne na odměny.
Odměňování násilného chování jen povzbuzuje k jeho pokračování.
Měli bychom objímat své děti, když kradou?
Měli bychom je políbit, když koušou?
Když si myslíme, že není normální odměnit dítě za tento typ špatného chování, proč bychom měli věřit radám populárního rodičovství vybízející na prokazování náklonnosti v případě, kdy naše dítě ubližuje jiné osobě?
Buďte myslící rodiče na vaší rodičovské cestě!
3. Dát dětem možnost, aby poslouchaly
Poslušnost vůči rodičům by neměla být volitelná, avšak někteří dobře známí experti na rodičovství povzbuzují rodiče k tomu, aby dali svým dětem na výběr, když se jedná o poslušnost.
Místo toho, aby rodič řekl „Obuj si boty, odcházíme z domu za pět minut“, experti povzbuzují rodiče k tomu, aby řekli „Já vím, že jsi připraven na odchod, když sedíš na koberci s botami na nohou.“
Když se na to podíváme povrchně, zní to jako klidné, laskavé a trpělivé rodičovství.
Pokud však proniknete trochu hlouběji, můžete dospět k závěru, že když dětem dáte na výběr, pokud se jedná o poslušnost, ve skutečnosti je podporujeme v tom, aby se samy rozhodly, kdy by měly rodiče poslouchat.
A to může být nebezpečným rozhodnutím pro mladou mysl.
Poslušnost vůči rodičům je pro děti ve skutečnosti záchrannou sítí a připravuje je na to, aby následovaly autoritu ve skutečném, dospělém životě.
Rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší, vedou a chrání je prostřednictvím lásky, pokynů a usměrňování.
Má to svůj smysl, když rodič řekne: „Nevkládej vidličku do odtoku.“
Má to svůj význam, když rodič řekne: „Nevkládej baterku do úst.“
A pokud se bezprostřední nebezpečí ve vašem životě dokonce stane realitou, budete rádi, že pro vaše dítě poslušnost nebyla možností na výběr.
V tom daném okamžiku život vašeho dítěte může záviset na tom, jestli bylo naučeno na to, aby vždy poslouchalo své rodiče, nebo na to, že poslušnost vůči rodičům byla volitelnou možností.
4. Pouze v 60 % případů řešit špatné chování
Naučit děti, aby se dobře chovaly, je podobné každému jinému zdravému zvyku v životě – musí být konzistentní!
Můžeme věrně cvičit jeden týden, ale když cvičíme jen každý další desátý den po prvním odhodlaném týdnu, nebudeme vidět trvalé výsledky.
Stejný princip platí pro rodičovství.
Musíme své děti milovat v 100 % celého času.
Musíme řešit špatné chování v 100 % celého času.
Rodiče si ale často myslí, že je v pořádku nechat věci jen tak.
Ve skutečnosti jsou někdy na své rodičovské cestě povzbuzováni k tomu, aby nechali věci jen tak.
Proč?
Protože být pečlivým je až příliš těžké.
Ale když chcete vidět chování svého dítěte, jak se mění od špatného, negativního a agresivního k milujícímu, milému a láskyplnému, musíte být zcela připraveni být rodiči v každém okamžiku.
Je nepříjemné zastavit konverzaci s dospělým kvůli tomu, abyste se soustředili na dítě, které uvažuje o tom, že neposlechne vaše pravidla, že ano?
Jen sotva je příjemné řešit negativní chování. Je to však tajemství rodičovství:
Čím více jste konzistentní, tím méně záchvatů, emocionálních zhroucení a negativního chování budete vidět.
Když řešíte negativní chování svého dítěte pouze v 60 % případů, budete mít dítě, které řádí, neposlouchá a způsobuje zmatek více, než v 60 % času!
Proč?
Protože vaše dítě počítá s tím, že jste líní přesně v tom jednom čase.
Vaše dítě doufá, že jeho špatné chování mu projde – zase jednou.
A tak záchvaty, hodiny neposlušnosti budou pokračovat, dokud se pevně nerozhodnete jít proti rodičovskému trendu – jednou provždy!
Jako rodič, který chce vést a usměrňovat, jednoznačně musíte absolvovat důslednou cestu a jednat proti špatnému chování svého dítěte.
Mohu vás požádat o laskavost?
Pro své dítě, vaši rodinu a pro sebe, si prosím najděte čas promyslet si tyto časté nesprávné rodičovské tipy o výchově, které způsobují špatné chování dětí.
Snažte se být rodičem, který postupuje proti těmto rodičovským trendům a který vidí, jak se to liší ve vaší rodině.
Když se vám líbil tento příspěvek, prosím vás, abyste se o něj podělili s vašimi přáteli a rodinou! Tím, že se o něj podělíte, nám pomůžete dostat se k dalším rodičům, kteří také potřebují povzbuzení.
Monika says
Naprosto stim článkem souhlasím…..
Bony says
To kopání a štípání a jakékoli násilí dětí má nějaký „důvod“. Proč to jiné děti nedělají? Co je k tomu vede?? Není to třeba důsledek špatné výchovy? Volání o pozornost? Psychický problém? Důsledek hádek rodičů?? Atd… . Článek myšlen dobře ale není vše jen černo-bílé.