Kdy je dítě připraveno na to, aby zůstalo doma samotné?

Když jsme nechali naši dceru poprvé doma samotnou, byla nervózní. Věděli jsme, že by měla být v pořádku, vždy byla odpovědným dítětem, ale ona nevěděla, že by měla být v pořádku.

Ona je tak trochu bojazlivá, a tak všechny „co když“ scénáře jí naháněly strach.

Společně jsme prošli všemi scénáři, mluvili jsme o tom, co dělat v každém případě a ujistili jsme ji, že má přece zdravý úsudek a dovednosti na to, aby byla schopna strávit jednu hodinu sama v domě.

Věděli jsme, že nic se nestane, ale ve skutečnosti to s ní dělalo své – zjistit o sobě, že je schopná – uklidnit její nervy. Rovněž jsme věděli, že byl čas na tento milník, jak pro naši dceru, tak pro nás.

Kdy jsou děti připraveny být doma samotné

V určitém bodě přijde ten čas, kdy je třeba nechat děti, aby měly určitou nezávislost bez jakéhokoliv dospělého dozoru.

Kdy se to stane? V jakém věku jsou děti připraveny na to, aby byly ponechány samotné v domě na čas, který je delší, než několik minut?

Na tuto otázku je těžké jednoznačně odpovědět, protože každé dítě je rozdílné, některé děti se neumí dočkat této odpovědnosti a jiné jsou vystrašené na smrt z toho, že by měly být doma samotné.

Některým dětem můžete důvěřovat v tom, že se správně rozhodují a zvládnou nepravděpodobné mimořádné události s jistotou a přehledem, zatímco u jiných dětí si nejste jistí, jestli jim můžete věřit a nějakým nešťastným způsobem nepodpálí dům.

Jako u většiny milníků ani zde neexistuje přesně stanovený věk na to, abyste dítě nechali doma samotné.

V některých zemích na Západě je zákonem stanoveno, že dětem musí být od 8 do 14 let na to, abyste je mohli nechat doma samotné.

Předpokládala jsem, že většina států má takové zákony, ale pak se ukázalo, že ho mají jen některé. Mnoho států nabízí doporučený věk nebo směrnici, ale jinak je to ponecháno na zvážení rodičů.

Některé děti vám dají vědět, kdy jsou připraveny na to, aby se pokusily zůstat doma samotné a požádají o to, když se k vám chtějí připojit na krátké zběhnutí do obchodu nebo když doprovázíte jeho sourozence na sportovní trénink.

Jsou děti, které by mohly k této myšlence trochu inklinovat, i když se zdají dost staré a dostatečně odpovědné, aby to zvládly. Nejdůležitější věcí je znát své dítě.

Pokud mají děti tendenci mít z toho strach, připomeňte jim, že je důležité, aby byly připraveny zůstat doma samotné, ale je velmi nepravděpodobné, že by se něco mohlo stát.

Pokud se přiklánějí více k znepokojení, připomeňte jim, že je důležité, aby byly připraveny (a správně se rozhodovaly), protože cokoliv se může stát.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv věk, kdy se o to pokusíte, zde je několik způsobů, jak připravit děti na tento stupeň samostatnosti:

Příprava dítěte na samostatnost

Ujistěte se, že vědí, jak zvládnout nouzové situace. Měly by mít snadný přístup k telefonu a vědět, jak je třeba volat 112.

Projděte si spolu scénář, co je třeba dělat, pokud by vznikl požár. Naučte je, co dělat, když přijde někdo ke vchodovým dveřím. Projděte si společně „co když“ scénáře již předem a povzbuďte je, aby přemýšlely trochu samostatně.

Projděte si základní pravidla bezpečnosti, i když si myslíte, že děti jsou rozumné a citlivé.

Děti někdy dělají hlouposti, aniž by si to promyslely, a tak jim nikdy neublíží, když se jim to připomene. Nelez na nic, abys dosáhl něčeho, co je vysoko. Nezapínej sporák (pokud nejste na 100 % spokojení s tím, jak vaše děti vaří).

Moje dcera vaří, ale když nejsme doma, dovolím jen našemu nejstaršímu teenagerovi, aby používal sporák. Žádné běhání v blízkosti schodů. Základní prevence úrazů.

Předem stanovte pravidla pro případ, že by přišli jejich přátelé.

Když dovolíte svému dítěti, aby přišli jeho přátelé v případě, kdy nejste doma, dokonale se pojistěte, aby jejich rodiče měli vědomost o tom, že žádný dospělý nebude přítomen.

(Vaše dítě se o tom dozví a jeho kamarád taky. Blízcí rodinní přátelé jsou něco jiného, než náhodné děti ze školy).

Začněte v malém

Zjistila jsem, že nejlepším způsobem, jak budovat sebevědomí dětí a pocit bezpečnosti v případě, kdy jsou doma samy, je začít nechávat je doma samotné na nějaký velmi krátký časový úsek.

10minutová procházka do sousedství. 20minutové vyběhnutí. 45minutový nákup. 90minutové setkání s přítelem v kavárně.

Postupně je třeba navyšovat čas na hodiny a časem se dostanete tam, že již budou mít dostatek zkušeností na to, aby se cítily naprosto bezpečně, když jste dlouho nepřítomni.

I kontrola je důležitá

Kontrolujte je, pokud jste mimo domov.

Pokud jste je nechali doma s mobilem, krátká SMS, kterou jim pošlete, abyste věděli, jak se věci mají, jim poskytne pocit jistoty, že jste v dosahu.

To ale neznamená, že to má být příliš často – součástí rozvíjení samostatnosti je budování vědomí dětí o tom, že jim věříte a budou v pořádku.

Každé dítě je jiné, a tak budete muset posoudit připravenost a schopnost každého dítěte individuálně. Budete muset rovněž posoudit svou vlastní připravenost.

Někteří rodiče mají problém nechat své děti samotné a možná budete muset zatlačit i na sebe, aby k tomu došlo.

Jen si pamatujte, že nechat dítě doma samotné je normální milník, ke kterému se jednou určitě dostanete. Když se přesvědčíte, že vaše dítě ví, jak se má o sebe postarat v případě nouze a že mu můžete věřit, že se bude správně rozhodovat, když odejdete, možná nadešel jeho čas, aby bylo doma samotné.