Možná to byl nevinný komentář, který vás nedávno vytočil, typu: „Ach, maminko, smrdí ti z úst, nedýchej na mě!“
Anebo to byl výbuch zlosti či zabouchnutí dveří. Někdy je těžké nebrat věci vážně.
Mluvíte nebo děláte některé z následujících věcí?
- Teď mě tak zlobíš!
- Proč mi to děláš?
- Nevidí, jak mě to zraňuje?!
- Nemůžu uvěřit, že se ke mně chová tímto způsobem! Je tak nevděčný!
Pokud se vás to týká, jedná se o poměrně dobrou indikaci, že chování vašeho dítěte berete příliš osobně. Cítíte se být zranění nebo naštvaní.
Brzy se ocitnete v boji o moc s vaším dítětem, případně mu řeknete věci, které jste mu nikdy říct nechtěli.
Jak zůstat v klidu a nebrat věci příliš osobně?
Zaprvé – dejte si pauzu. Určitě nejste první osobou, jejíž dítě leze na nervy.
Dokázat rodiče vyhecovat dětem ukazuje, že mají sílu vás vyprovokovat. A moc je obrovský motivátor. Děti mají obrovskou schopnost zjistit, na jaká tlačítka zatlačit, aby ve vás vyvolali reakci.
Takže co s tím můžete udělat? Zde je 5 strategií, jak si nebrat chování vašeho dítěte příliš osobně:
1) Pomozte si vzpomenout, že chování je o komunikaci
Děti jsou mladé, nemají vaše dlouholeté zkušenosti s frustrací, strachem nebo hněvem.
Zpravidla mají mnohem méně prostředků na zvládnutí těchto emocí, a proto je někdy vyjadřují nevhodným způsobem.
2) Seznamte se se spouštěči hněvu
Jaké činy, slova nebo vnější okolnosti se vám pravděpodobně rychle dostanou pod kůži?
Zjistěte, jaké spouštěče hněvu to jsou. Když je budete poznat, můžete podniknout kroky k tomu, abyste jim předešli.
Případně si plánovat, jak s nimi budete v budoucnu zacházet.
3) Dejte si pauzu
Existuje velmi málo projevů chování, které vyžadují okamžité jednání.
Zastavte se, zhluboka se nadechněte a počítejte do deseti. Někdy nemůžete opustit místnost, abyste byli chvíli o samotě. Pravděpodobně můžete odvrátit svůj pohled, nebo alespoň zavřít oči a zhluboka se nadechnout.
Zde je důležité poznamenat, že pokud jste velmi naštvaní, je užitečné se zastavit a zdržet se výbuchu hněvu. Přečkejte bezprostřední bouřku a pokračujte v řešení problémů nebo ve výuce, když budete klidnější.
Děti si nejen zapamatují váš způsob zvládnutí hněvu, ale také budou více vnímavější ke svému okolí a druhým lidem.
4) Zeptejte se sebe sama: Co teď cítím? Odkud se to ve mně bere?
Když si všimnete, že berete chování vašeho dítěte příliš osobně, je skvělý čas na to, abyste se stali na chvíli detektivem.
Čím se vás tak dotkly? Kdy jindy jste se takto cítili? Jaký příběh vám svým chováním nebo slovy připomněly?
Pravděpodobně nemusíte na tyto otázky hned poznat odpovědi. Jejich zkoumání vám však pomůže pochopit, proč se takto cítíte a umožní lépe pochopit sebe sama.
5) Změňte svůj vnitřní scénář
Když vaší myslí proběhne myšlenka: „Proč mi to dělá?“, zkuste se sami sebe zeptat, co od vás vaše dítě právě teď potřebuje?
Ve své knize Confident Rodents, Remarkable Children, Bonnie Harris vysvětluje:
Chcete-li ovlivnit chování vašeho dítěte, jeho vnitřní stav musíte nejprve pochopit, následně přijat a až potom řešit.
Děti, které se špatně chovají, jsou ve stresu z důvodu nenaplnění nějaké jejich potřeby.
Když přemýšlíme o tom, co potřebují, přestáváme si jejich chování brát osobně. A namísto rozhněvaných rodičů se z nás stávají milující rodiče, kteří se starají o potřeby svých dětí.
Napsat komentář