Novorozenci nemají rádi, když se s nimi posadíte. Jsou jako maličcí seržanti, kteří nutí rodiče stát v pozoru nebo pochodovat nahoru a dolů po obývacím pokoji, jen aby zastavili jejich pláč a máchání rukama a nohama.
Proč je tomu tak? Proč dítě vidí rozdíl v tom, jestli stojíte nebo sedíte? Proč je toto časné stadium rodičovství neustálým plahočením se, a nikoli klidným posedáváním a mazlením?
Za vším stojí reakce těla na stresovou či zátěžovou situaci v podobě útěku. Vyvinula se u nás po několika tisíciletích nebezpečí, kdy byl člověk vystaven útokům velkých kočkovitých šelem.
Když se člověk, který své dítě drží v náručí, postaví – připraví se na útěk, dítě chápe, že má být klidné. Jinak by mohlo celý útěk překazit.
„Zklidnění dítěte při nošení je odezvou spolupráce centrální nervové soustavy a motorické a srdeční činnosti,“ uvádějí autoři studie z roku 2013, která byla zveřejněna ve vědeckém časopise Current Biology.
Tato studie pozorovala „lidské“ mámy a myší mámy, jak se snaží uklidnit své nervózní novorozence. „Novorozenci do 6 měsíců věku se v náručí kráčející mámy okamžitě přestali vrtět, utišili se a rychle se jim snížila tepová frekvence.“
Pro rodiče to sice může být velmi vyčerpávající, ale zároveň se jedná o evoluční výhodu. „Tento druh zklidnění pomáhá zvýšit šance na přežití v případě, že máma s dítětem je napadena a musí okamžitě utéct,“ dodávají výzkumníci.
Během studie bylo 12 zdravých novorozenců připojených na EKG. Výzkumníci požádali mámy, aby děti uložily do postýlky, držely v náručí v sedu nebo nosily na rukou a kráčely po místnosti po dobu 30 sekund.
Výsledky potvrdily, což je většině rodičů již dávno známé – děti jsou šťastné, když je nosíme na rukou, mrzuté, když sedíme, a výrazně nešťastné, když je uložíme do postýlky.
Výzkumníci ve studii mimo jiné pozorovali i to, jak se dětem zpomalila tepová frekvence pokaždé, když se jejich máma postavila.
„Pomocí analýzy změn tepové frekvence se zjistilo, že… [pokles srdeční frekvence] byl výrazně vyšší během nošení na rukou než držení dítěte v náručí v sedu,“ uvádějí autoři studie.
„To naznačuje, že novorozenci byli uvolněnější během nošení na rukou než držení dítěte v náručí v sedu, což se projevilo nejen v jejich chování, ale také po fyziologické stránce.“
Níže si můžete prohlédnout jeden z experimentů studie. Všimněte si, že když máma kráčí, tepová frekvence dítěte se zpomaluje.
(Graf v dolní části obrazovky signalizuje interval mezi jednotlivými údery srdce, který je opakem tepové frekvence, takže prudké stoupání čáry grafu ve skutečnosti odráží nízkou tepovou frekvenci. Ano, je to trochu matoucí…)
Ukázalo se, že stejný jev lze pozorovat u myší. Výzkumníci zjistili, že mláďata myší se také uklidní, když je máma chytí za kůži na zátylku a přenese v tlamičce na jiné místo.
Rovněž pozorovali, že i myši mají problém udržet své mládě, když se příliš vrtí nebo je nepřirozeně ochablé. Na základě pozorování autoři zhodnotili, že z tohoto důvodu se u dětí časem vyvinula schopnost uklidnit se, když je máma nosí na rukou.
Pro mámu je jednodušší udržet na rukou klidné dítě a díky tomu dokáže s dítětem v případě nebezpečí rychleji uprchnout.
Poté, co myš v následujícím videu zachrání pár svých zdravých mláďat, zjistí, že zbývající mládě je nepřirozeně ochablé (zřejmě vinou výzkumníků, kteří podali mláděti drogy pro účely experimentu). Podaří se jí přenést své mládě do bezpečí až po několika pokusech:
Tato zjištění nabízejí rodičům bezprostřední a vědecky ověřená řešení, jak uklidnit děti po bolestivém očkování nebo děsivém burácení hromu: vezměte dítě na ruce a procházejte se s ním.
Tento prastarý způsob vám pomůže snížit tepovou frekvenci dítěte a uklidnit jej. Pro rodiče, kteří se nemohou posadit, aniž by u svého dítěte nespustili pláč, mohou být výsledky této studie alespoň malou útěchou.
„Vědecké chápání této fyziologické reakce dětí by mohlo rodičům pomoci pochopit, že na dětský pláč je třeba reagovat přiměřeným způsobem,“ doufají autoři studie.
„Toto pochopení by mohlo být pro rodiče velmi prospěšné, protože by jich umělo zbavit frustrace. Neutišitelný pláč je totiž hlavní rizikový faktor týrání dětí.“
Zdroj: fatherly.com, Zpracoval: Skvelyrodic.cz
Napsat komentář