Já vím, unavená mámo, že život může být někdy těžký. Chcete pro své děti jen to nejlepší, být pro ně tím nejlepším a mít dobrý život. To však není vždy snadné. Doufám, že vám tento příspěvek pomůže.
Byla jsem v pokročilém stadiu těhotenství a úplně jsem selhala. Byla jsem příliš unavená na to, abych udržela chod domácnosti.
Příliš unavená na to, abych dětem nedovolila vládnout v našem domě. A příliš unavená na to, abych se vůbec o něco starala…
Každý den jsem jen doufala, že moje děti nebudou skotačit a že udělají, oč jsem je požádala. Já jsem už totiž neměla dostatek energie na to, abych si stála za svými slovy.
Byla jsem přetížená, unavená, a tak připravená na porod, že bych si mohla dát udělat císařský řez, jen aby to všechno již bylo za mnou.
Cítila jsem se jako máma, která selhala. Dobré skutky ostatních matek jen zdůrazňovaly mou neschopnost. Nadávala jsem si za to, že nemám dostatek energie a obávala jsem se, že po porodu se možná ani nedostanu zpět do „normálu“.
Byla jsem tak emocionálně přetížena, že vyhovět potřebám mých dětí bylo nad všechny mé síly.
Slova, která potřebuje slyšet každá emocionálně vyčerpaná máma
Bylo to v té době, kdy jsem věděla, že bych si potřebovala říci několik dobrých věcí. Místo soustředění se na těžké věci a mnou vnímané selhání, jsem si potřebovala potvrdit, co dělám správně.
Musela jsem projít těmi posledními dny těhotenství, pak prvními týdny postpartumu a dostat svou hlavu zpět do vzpřímené polohy. Potřebovala jsem věřit, že jsem dobrou mámou, i když jsem se cítila mizerně.
„Děláš to dobře.“
Když si ten typ mámy, která má obavy, jestli je dobrou mámou, pak pravdou je… že si děláš svou práci dobře.
Neděláš dokonalou práci (to není možné) a neděláš ani nejlepší práci (protože bojuješ), ale děláš dobrou práci. A dobré znamená dobré dostatečně.
Na to, aby si to dělala lépe, ještě budeš mít dostatek času později. Věci se zlepší a změní. Život se mění jako roční období a toto období je jedním z těch těžkých.
Uznej, že je to těžké. Přiznej si, že by jsi to mohla dělat lépe, ale právě teď si vedeš stále dobře.
„Není to beznadějné.“
Odložená naděje přivozuje srdci nemoc. Verš 13:12
Zmařené naděje jsou to nejhorší. Co je však ještě horší, je to, že si myslíme, že nemáme žádnou naději. Že neexistuje žádná šance mít více energie, cítit se pozitivněji a vidět změnu ve svých podmínkách.
To prostě není pravda. Když se nastavení našeho myšlení zasekne v našich podmínkách, nemůžeme vidět cestu ven.
Proto je tak důležité, co říkáme sami sobě. I když právě teď, v naší situaci, nemusíme vidět stříbrnou dělící čáru, není to bez naděje.
Bůh je živý, jsou zde přátelé a rodina. Jsou zázraky, existují zvláštní okolnosti a věci, které se stanou právě ve správném čase, na správném místě a vaše situace není bez naděje. Ještě nemusíte vědět, kde ji máte hledat, ale ona tu je.
„Nejsi sama.“
I když nemáte blízký podpůrný systém právě tam, kde teď jste… i ve vaší osamělosti… nejste sama. Je mnoho jiných matek ve vašem okolí, státě, zemi a po celém světě, které se cítí podobně.
To, že jste citově vyčerpané, ještě neznamená, že jste selhaly. Téměř všechny ženy byly nebo budou tam, kde jste vy.
„Každý tě neodsuzuje.“
Když se cítíte na dně, je snadné si představit, že ostatní vás posuzují kvůli vašim chybám. Skutečností je, že to nedělají.
Když se cítíme nejistě, věříme, že ostatní vidí každou naši chybu. Nevidí. Polovina lidí neví o vašich chybách, dokud je samy neodkryjete za předpokladu, že to už je zřejmé.
Co dělat, pokud jste zlostná máma, která má někdy podivné spouštěče? Pokud nejste tak klidná, jako byste chtěly být, a neumíte držet na uzdě své emoce po celou dobu?
Nejste jediná, která je citově vyčerpaná, a kromě toho, je tu pro vás naděje.
„Ta hrdinka na koni jsi ty…“
Četla jsem velmi silný článek jedné ženy, která byla v manželství zneužívána. Řekla, že začátkem její cesty ke svobodě bylo uvědomění si kruté pravdy.
Pravdy, že nikdo nepřišel, aby ji zachránil. Musela se modlit, nabrat odvahu a vidět sebe jako hrdinku svého příběhu.
Jakkoliv strašně to vypadá na první pohled… je to mrazivá myšlenka. Začala měnit nastavení své mysli.
Začala doufat. Začala snít. Začala jednat a možná zásahem Boží milosti a své vytrvalosti se dostala do skvělé situace. Její vlastní myšlenky a nastavení mysli se musely změnit. Dělala to stále častěji a našla radost.
Jak se dostat z emocionálně vyčerpávající situace
Být emocionálně vyčerpaná znamená, že se neustále cítíte, jako byste samu doháněly. Nikdy se nedostanete dopředu.
Sotva máte dostatek energie na to, abyste se z toho dostaly, natož pak, abyste dělaly změny. Mám dobrou zprávu.
První věc, kterou musíte udělat, abyste se dostaly z této fáze, vyžaduje více myšlení než jednání.
Zde je způsob, jak se začít dostávat z emocionálně vyčerpávající situace:
1. Musíte změnit nastavení své mysli
Tyto pozitivní afirmace, které si můžete stáhnout zde (v angličtině) a vytisknout, vám poskytnou myšlenky, které budete číst každý den po dobu jednoho měsíce.
Budete na smrt překvapené, jak odlišně budete přemýšlet za 31 dní.
2. Za druhé, musíte mít naději
Naděje nepřijde, dokud nezačnete měnit to, jak přemýšlíte o nepříjemných věcech.
Pozitivní afirmace pomohou spatřit pravdu ve vaší situaci, a nejen to, co je odporné a zlomené. Když se to stane, semě naděje bylo zaseto.
3. Zatřetí, nechte naději a klid, aby konaly svou práci
Jak pokračujete v doufání, růstu a dopřejete si přestávky, zaznamenáte změny uvnitř sebe.
Zatímco se vaše okolnosti nemusely ještě změnit, vy se budete cítit více „sebou“ a méně „bláznem“.
4. Začtvrté, dělejte změny založené na novém nastavení mysli
Poté, co jste byly v tomto klidnějším nastavení mysli nějakou tu chvíli, začnete uvažovat o určitých řešeních, kterými překonáte věci způsobující vaše emoční vyčerpání.
Objeví se vám náměty na vylepšení nebo změny, které musíte udělat a předtím jste je neviděly, nebo jste na nich neměly čas.
Takže zatímco se můžete cítit šíleně, emočně vyčerpaně… že o to téměř přicházíte… chci vás jen povzbudit, že opravdu nejste sama.
Napsat komentář