Když jste ještě nečetli knihu Vaše moderní rodina, pak byste tak měli učinit. Je to užitečné povzbuzení pro rodiny.
Být v manželství a mít děti je něco, o čem jsem snila velmi dlouho. Může to být těžké, ale když se naučíte důvěřovat jeden druhému a spoléhat na druhého během těžkých období, může to být nádherné, sladké, a dokonce velmi zábavné!
Vím, že manželství může být zábavné, protože my máme zábavu každý den.
Máme své vzestupy a pády, při kterých se samozřejmě bavíme… a naše čtyři děti to vědí! Vidíte, můj manžel a já jsme byli spolu již od doby, kdy mně bylo 13 let a jemu 14 let.
Známe (téměř) vše jeden o druhém, odkdy jsme byli spolu během střední školy a studia na vysoké škole, tehdy se o sobě naučíte opravdu hodně.
Nejprve jsme se stali přáteli a měli jsme ve zvyku chodit ven ve skupinách (mně nebylo ještě dovoleno chodit na rande, a tak mou jedinou šancí, abych ho viděla, bylo v rámci skupiny přátel.)
Naše první „skupinové“ rande bylo s naší mládežnickou skupinou v zábavním parku, kam jsme jezdili dvě hodiny a povídali jsme si spolu po celou dobu. (On má stále odloženou utěrku, na které je naše tic tac toe hra, kterou jsme hráli v autobuse cestou domů).
Počínaje tímto výletem jsme si povídali telefonicky každou noc, dokud jsme se před 12 lety nevzali… a mohli se vidět každý den.
Pracujeme na našem manželství každý den a naší rodině to prospívá.
Před několika měsíci nás náš kněz požádal, abychom se podělili s ostatními o důvody, proč zůstalo naše manželství silné a dobře funguje i poté, co se nám narodily děti, a poté, co jsme prošli určitými velmi těžkými obdobími.
Chci se s vámi podělit o tyto důvody:
1. Řiďte se heslem „nechte to plavat“.
Nemůžeme se znervózňovat kvůli drobnostem. Jednoduše nemůžeme.
Museli jsme čelit příliš velkým věcem (předčasně narozené děti, těžké těhotenství, potraty, ztráta milovaných osob) a obavy o maličkosti (jestli někam přijdeme pozdě, jestli přijdeme, abychom zjistili, že náš syn má na svém tričku zubní pastu a my jsme si toho nevšimli předtím, než jsme odešli).
Na těch malých věcech z dlouhodobého hlediska ve skutečnosti vůbec nezáleží.
Mého manžela opravdu trápilo, jestli nezmeškáme do kostela… (zpravidla proto, že někdo neumí najít botu nebo někdo jiný udělal dar pro svého učitele a my jsme se kvůli tomu museli vrátit do domu, abychom to vzali.)
Přišel na to, že se musí naučit, že je to„maličkost“. Vezmu to takto: Chtěli bychom být raději vyčerpaní a rozčilení předtím, než půjdeme do kostela, nebo šťastní a veselí?
Tak dnes budeme meškat dvě minuty, ale naše čtyři děti jsou šťastné a kráčejí s námi, připravené vstřebat vše s úsměvem na tváři a radostí v srdci… Není to TO, na čem skutečně záleží?
2. Uklidit dům zlepší vaše manželství
Počkat! Co jsem právě řekla? Jsem z 50. let?
Ale… je to tak. Důvod je, že když je náš dům čistý, jsem šťastnější. Nejsem vystresovaná a cítím se lépe.
Z nepořádku jsem vystresovaná a nemám ráda ten pocit, proto udržuji dům čistý a zvládám domácí práce. (Nepořádek způsobuje skutečný emoční stres!)
3. Obejmout a políbit svého manžela před očima svých dětí
Vašemu manželovi/manželce to ukáže, že ho/ji milujete.
Vašim dětem to zase ukazuje, že jejich rodiče se navzájem milují (a že ony by měly dělat totéž, až budou v manželství).
4. Uložte děti do postele brzy
Já dávám naše děti do postele v 19:00 hodin, protože potřebují spát, ale i proto, že my jako pár potřebujeme mít svůj čas, abychom se spojili jako pár.
Budeme často krmit děti předtím, než se najíme my (všichni sedíme spolu u stolu, zatímco ony jedí), ale my si pak vyneseme nějaké jídlo a věnujeme se sobě, nebo se díváme na film, když děti spí.
5. Modlete se za své děti společně
Když se narodil náš syn Petr a nebyli jsme si jisti tím, co pro něj Bůh naplánoval (má velmi dlouhé lékařské záznamy), začali jsme se společně modlit.
Pamatuji si, jak jsem padla v kuchyni do kolen, oblečená ve svém šedém svetru a řekla jsem: „Dobrý Bože. Předávám ti veškerou bolest. Já neumím udělat nic více. Plně se ti odevzdávám.“
V tu noc jsem vešla do Petrova pokoje a uviděla jsem Michala, svého manžela, s rukou na hlavě našeho miminka, jak se za něj modlí. V tu noc se změnil způsob, jak jsem nahlížela na svého manžela. Od té doby jsme rostli v Bohu… společně.
7. Čtěte knihu společně
Můj manžel a já čteme společně. Může to být kniha o rodičovství nebo kniha o manželství, ale najdeme jednu a čteme ji společně (naší oblíbenou, které věnujeme čas zas a znova, je Pět jazyků lásky.)
Je to nejlepší kniha, jakou jsme kdy četli. Opakovaně si ji čteme každý rok, protože je to důležité. Dávám ji všem našim oddaným přátelům a naši kopii odkládáme pro naše děti, aby si ji jednoho dne přečetly.
V našem domě já čtu (nahlas) a on poslouchá. Je to zpravidla jedna kapitola za noc. Vím, že to zabírá čas, a je jednodušší sledovat program v televizi nebo film, ale toto nás spojuje. Skutečně spojuje.
Někdy projdou měsíce, kdy to neděláme. Ale jeden z nás vždy požene druhého, abychom znovu začali a jsme zase tam, kde jsme byli. Zkuste to.
8. Zacházejte se svým partnerem jako s návštěvou v domě
Je to jednoduché – stačí být zdvořilí.
Když si dáte drink, nabídněte jeden svému partnerovi. Když jdu do schodů, přistihnu se u toho, jak říkám: „Hned jsem zpátky. Běžím popadnout pantofle.“
Je to podobné, jako bych řekla hostu v domě, jestli zůstane v mém domě a já ho musím nechat samotného. Tuto radu jsem dostala od své babičky před lety a byla to ta nejlepší rada, jakou jsem kdy dostala.
9. Dělejte věci jeden pro druhého
Jednoduché věci rozhodují! Když vstanu brzy ráno s dětmi o víkendu, Michal může spát a je za to vděčný.
Když on udělá palačinky v neděli, já mohu strávit trochu více času tím, že se dám do pořádku a jsem za to vděčná.
Když on vyčistí mou dodávku, protože ví, že bude plná hraček dětí, bot, obalů od tyčinek a papírových letadel, aby byla dodávka druhý den čistá, jsem mu opět vděčná.
10. Řekněte to v každém případě
Zapomínáme dělat jednoduché věci, jako například říkat „děkuju“. Pamatuji se, jak nám náš táta, když jsme byly malé děti, říkal: „Děkuju vaší mámě za večeři.“
Proč tak rychle zapomínáme poděkovat těm, které milujeme? Protože to bereme jako samozřejmost?
Snažme se nezapomenout poděkovat našim partnerům za věci, které bereme jako samozřejmost, aniž bychom porovnávali, která osoba dělá více.
Když koupete děti, ale on už připravil večeři, poděkujte mu (a vsadím se, že on začne děkovat zase vám).
Napsat komentář