Dětští psychologové často od rodičů slýchají tyto stížnosti:
„Opravdu jsme se snažili zavést doma pravidla. Vysvětlili jsme si, že za nedodržování pravidel budou takové a takové postihy. Ale nemělo to žádný efekt!
Dítě stále nerespektuje pravidla/chová se nezdvořile/lže/manipuluje/okolkuje/vzdoruje a nic na něj nezabírá!“
Zní vám to povědomě?
Mnozí rodiče se zaseknou a neumí se z tohoto „vzorce“ vymanit. Jsou naštvaní, protože jejich dítě nereaguje na žádný nový přístup. Pro některé rodiče bylo užitečné, když si položili následující otázky:
1. Přistupuji k vyvozování důsledků vždy konzistentně a důsledně?
Odpovědí často bývá rozpačité ne nebo ano, ale…, případně svým způsobem…
Pokud má vyvozování důsledků fungovat efektivně, je nezbytné, abyste byli důslední.
Když rodiče vyvodí důsledky z nedodržování stanovených pravidel jen někdy, děti rychle pochopí, že jejich rodiče jsou nedůslední a nespolehliví. Potom se snaží dané situace využít ve svůj prospěch – rozhodnou se nespolupracovat, doufajíce, že se to celé obejde bez jakýchkoliv trestů.
Proto by rodiče neměli dělat ukvapené závěry a více se snažit důsledně uplatňovat metodu využívání důsledků.
2. Jsou všichni v rodině jednotní?
Občas se stává, že ostatní lidé, kteří se o dítě taky starají (pečovatelé, prarodiče apod.), nejsou o vašich dohodnutých pravidlech a následných důsledcích po jejich porušení informováni. Problém nastává i v případě, kdy o tom vědí, ale když rodiče nejsou nablízku, tyto důsledky nepoužijí.
Je pravda, že rodiče jsou pro děti tím nejdůležitějším vzorem, ale i ostatní hrají důležitou roli.
Bylo by dobré, kdyby rodiče fungovali v roli vůdce a postarali se o to, aby v tomto duchu přistupovali k výchově dětí i ostatní členové rodiny. Pro dítě je to užitečné a potřebné.
3. Sleduji chování mého dítěte a zapisuji ho do tabulky?
Výborným způsobem, jak přimět děti k tomu, aby si plnily své povinnosti, je právě tabulka. Dítě ji musí mít na očích a má v ní být přesně zapsáno, jaké domácí práce má dítě na starosti, co se od něj očekává a jaké budou následky, pokud to neprovede.
Tabulky fungují zázračným způsobem, protože jsou jasné a nedávají dětem prostor hádat se a polemizovat o tom, co je a co není fér. Vše je na papíře, černé na bílém.
Pokud si dítě splní povinnost (nebo dodrží určená pravidla), dejte mu za to do příslušného okénka smajlíka, zlatou hvězdičku nebo mu danou povinnost odškrtněte.
Nespolupracuje a nedělá to, co má? Nechte okénko prázdné a zeptejte se dítěte, jaké jsou důsledky za nesplnění konkrétní povinnosti.
Tabulkový systém pomáhá dítěti naučit se spoléhat na sebe a buduje v něm nezávislost. Zároveň ho učí sebeúctě, protože dítě si začíná uvědomovat, že dokáže fungovat, dotáhnout věci do konce a zvládnout úkoly samo.
4. Jsou důsledky, které při výchově uplatňuji, dostatečně silné?
Důsledky mají svůj význam zejména v případě, že se dětem dočasně vezme to, co mají rády – televizi, videohry, mobil, možnost přespávat u kamaráda, čas na hry s kamarády a podobně.
Pokud jim nevezmete to, co je pro ně opravdu důležité, obvykle je jejich motivace plnit si své povinnosti slabá.
Když rodiče stanoví pevná pravidla, s láskou trvají na jejich dodržování a za jejich nedodržování důsledně vyvozují postihy, dělají dětem úžasnou službu. Nejsou na ně „zlí“, jsou jejich skutečnými učiteli.
Koneckonců, pokud rodiče nenaučí děti, že nesplnění povinností se neobejde bez negativních důsledků, kdo to udělá za ně?
Zdroj: psychologytoday.com, Zpracoval: Skvelyrodic.cz
Napsat komentář