Znáte to – sotva začal školní rok a někteří rodiče jsou z něj už unavení. A to všechno jen proto, že mnozí rodiče se cítí být odpovědní nejen za svou práci a domácnost, ale také za domácí úkoly svých dětí.
To může být opravdu vyčerpávající. V našem článku vám poradíme, jak přesunout zodpovědnost za studium na dítě a přestat ho pravidelně kontrolovat.
Nezřídka se rodiče těší na konec školního roku více než děti. Ale dá se to vyřešit a my víme, jak celý tento proces příprav na vyučování a kontroly zjednodušit.
1. Nedělejte domácí úkoly za vaše dítě
Rodiče by neměli přebírat na sebe zodpovědnost dětí za přípravu do školy. Sedmileté dítě naučíte pravidelně se připravovat do školy mnohem jednodušeji než dvanáctileté dítě.
Pomoc rodičů by měla spočívat v tom, že na dítě dohlédnou a jsou mu oporou. Je-li domácí úkol příliš složitý, mohou ho navést k tomu, aby ho vyřešilo samo. Ne však vyřešit úkol za dítě.
Naučte dítě, jak sbalit batoh do školy a jak přistupovat k dělání a řešení domácích úkolů. Nic víc.
Když během kontroly domácího úkolu narazíte na chybu, nechte dítě, aby ji našlo a opravilo. Neříkejte mu, kde udělalo chybu, ani to, jaká je správná odpověď. Po určitém čase kontrolování domácích úkolů omezte na minimum – jen se ujistěte, že dítě udělalo všechny domácí úkoly.
Má-li dítě vyřešit 4 cvičení, mělo by vyřešit 4 cvičení. Díky tomuto přístupu je pravděpodobné, že dítě bude dělat chyby, ale je to jediný způsob, jak ho naučit odpovědnosti.
Známky, které dostane, budou odrážet jeho skutečné znalosti.
2. Naučte ho, jak se má správně učit
První „várka“ domácích úkolů může dítě zmást: Kde vůbec začít? Rodiče by měli své děti naučit, jak správně dělat domácí úkoly.
Vysvětlete dítěti, proč je důležité, aby dělalo domácí úkoly v určitém pořadí, řekněte mu, jaké bude mít dodržování posloupnosti následky a jaký z toho bude mít prospěch.
Můžete mu na papírek napsat posloupnost jednotlivých kroků a připevnit na viditelné místo k psacímu stolu. Tímto způsobem bude dítě přesně vědět, jaké kroky je třeba dodržet. Upřete pozornost dítěte na to, aby cvičení dodělalo až do konce.
Naučte ho pracovat s literaturou a encyklopediemi. Jsou to vhodnější pomůcky než internet, protože díky nim se k potřebným informacím dostane jednodušeji a bez rušivých vlivů.
3. Zorganizujte mu pracovní prostor
Místo, kde si dítě dělá domácí úkoly, má obrovský vliv na jeho produktivitu. Zorganizujte mu jeho pracovní prostor tak, aby tam mělo dostatek světla a polehounku se dostalo ke všem potřebným pomůckám.
Také se postarejte o to, aby všechny rušivé a nepotřebné předměty nebyly na dosah. Roztřiďte mu pracovní sešity, učebnice, knihy a ostatní materiály a uspořádejte je.
Tímto způsobem jednodušeji najde potřebné informace. Má-li dítě mladší sourozence, dohlédněte na to, aby ho během dělání domácích úkolů nevyrušovali.
4. Naučte ho zacházet s časem
Děti velmi často nemají ani ponětí o čase. Nevědí, kolik času uběhlo, ani kolik času jim ještě zbývá. Může jim pomoci obyčejný budík nebo přesýpací hodiny.
Nejprve spolu s dítětem změřte, jak dlouho trvají běžné každodenní činnosti. Změřte, kolik času trvá shlédnutí pohádky, jedení, úklid pokoje nebo dělání domácího úkolu z matematiky.
Pak dokážete dítěti jednoduše přiblížit, že udělání domácího úkolu bude trvat stejně dlouho, jako například vyvenčení psa.
Nastavte budík před zahájením domácích úkolů. Dítě se tak dostane do „pracovní nálady“ a nebude odkládat své povinnosti. Čím více času dítě stráví u domácího úkolu, tím nižší bude jeho výkonnost.
Na střední škole by mělo dítě strávit u domácího úkolu zhruba 2 hodiny. Na základní škole by to nemělo být více než 30 minut. Trvá-li to déle, dítě se mnohem těžší soustředí.
5. Naučte dítě stanovit si priority
Naučte dítě stanovit si, co je nejdůležitější. Pomůže mu to nejen při učení, ale také v životě. Při dělání domácích úkolů by například mělo umět zhodnotit následující:
- množství domácích úkolů, kolik úkolů je srozumitelných a kolik nesrozumitelných,
- které domácí úkoly budou vyžadovat více času a které méně času,
- které úkoly dokáže udělat samo a při kterých bude potřebovat pomoc.
Naučíte-li dítě zvládat tyto věci, snadněji se zorientuje v tom, které úkoly dokáže zvládnout samo, které dokáže najít v encyklopedii a na které ho dokážou navést rodiče.
Pomůže mu to i během testů a zkoušek. Díky tomu se nezastaví u nejtěžších úkolů a neobětuje jim veškerý čas, protože ty si nechá až na konec.
6. Motivujte ho
Často chvalte dítě za dobré výsledky a jeho snahu, neberte to jako samozřejmost. Pro děti na základní škole můžete připravit motivační tabulku.
Na papír napište vodorovně úkoly, které je třeba udělat (ukliď si postel, udělej si domácí úkoly, vysyp smetí) a svisle napište dny v týdnu. Za každý udělaný úkol dejte dítěti +.
Na konci týdne mu dopřejte odměnu v podobě návštěvy kina nebo kluziště s celou rodinou.
Můžete použít i jiný systém motivace a odměňování: „Když si uděláš úkoly, půjdeme na procházku, na zmrzlinu nebo se spolu podíváme na něco hezkého.“
Snažte se dětem ukázat, jak mohou využít naučené věci v praxi. Dokáže-li dítě sčítat a odečítat, může zkontrolovat výdaj při nákupu. Dokáže-li dítě násobit, může vypočítat, kolik lízátek si koupí za 100 korun.
7. Naučte dítě správně se vyjadřovat a ptát se
Všechny děti, které nastoupí do školy, umí mluvit. Ale ne všechny umí přetavit své myšlenky a otázky do slov. Některé děti se stydí, jiné prostě nevědí, jak na to.
Naučte dítě vyjadřovat své myšlenky a požadavky. Naučte ho mluvit s učiteli a vysvětlete mu, že nemusí mít strach klást otázky, a že se jich může ptát na cokoli, dokud nepochopí téma a nedokáže vyřešit úkol.
A myslete na to, že ačkoli dítě chodilo do školky, může pro něj být velmi těžké zvyknout si na nové prostředí.
8. Pomozte dítěti spřátelit se se spolužáky
Pro všechny děti jsou vztahy se spolužáky nesmírně důležité. Závisí na nich jejich sebedůvěra i výsledky. Mnoho dětí dnes navštěvuje školy, které jsou daleko od jejich bydliště.
Rodiče je vyzdvihují hned po vyučování, což brání dětem lépe se poznat a spřátelit se. Rodiče mohou navrhnout společnou procházku, případně mohou pozvat spolužáky na svačinu nebo jim umožnit, ať si spolu jen tak pohrají.
9. Váš vztah by měl být prvořadý
Nesoustřeďte svou pozornost jen na výsledky vašeho dítěte. Není to ani zdaleka ta nejdůležitější věc ve vašem vztahu.
I nadále se zajímejte o jeho život, záliby, pocity, pozorování, touhy a přátele. Nebuďte ten, kdo vždy kontroluje své dítě, ale buďte jeho „fanoušek“ – ptejte se svého dítěte na to, co se děje ve škole, naslouchejte mu a buďte mu oporou.
Dejte mu pocítit, že máte společný život, a to, co se děje v jeho životě, je stejně důležité jako to, co se děje v tom vašem. Travte s dítětem více času a vybudujte si světlé a šťastné vzpomínky.
10. Nezapomínejte, že známky nejsou podmínkou úspěchu
Rodiče velmi děsí špatné výsledky dětí, protože se obávají o jejich budoucnost. Ale známky ve skutečnosti neodrážejí nic jiného jen to, jak se dítě dokázalo naučit nějaké učivo.
Špatné známky vůbec neznamenají, že vaše dítě je hloupé, líné, nezodpovědné nebo nechce pracovat.
Říkají jen tolik, že vaše dítě se z nějakého důvodu nechce učit nebo to nedokáže, protože je toho na něj příliš mnoho. Možná jste vybrali tu nejlepší matematickou školu ve městě a pro vaše dítě je prostě příliš náročná.
I když vaše dítě nenosí domů samé jedničky, nemusíte být zklamaní. Mezi úspěšnými podnikateli se najde mnohem více lidí, kteří ve škole dostávali dvojky a trojky než těch, kteří byli „čistí jedničkáři“.
Je to tím, že tito lidé si dokáží s problémy snadněji poradit, protože si na ně vypěstovali určitou odolnost už v dětství.
Trojky v jejich případě neodrážejí lenost nebo slabý intelekt, ale to, že ne všechno, co se ve škole učí, je zajímá. V takovém případě zaměřte pozornost dítěte na předměty, které ho opravdu baví.
Zdroj: brightside.me, Zpracoval: Skvelyrodic.cz
Napsat komentář