Mnozí lidé reagují na téma děti a sebeúcta velmi zaníceně. Někteří lidé reagují negativně, protože se domnívají, že sebeúctě se dnes věnuje až přílišná pozornost. Druzí zas zarytě tvrdí, že sebeúcta je důležitá a musí se pěstovat již od dětství.
Obě tvrzení mají v sobě cosi pravdivého. Dnes se na rozvíjení sebeúcty dětí klade opravdu příliš velký důraz a je to moc důležité. Existuje však zlatá střední cesta.
Důraz by se neměl klást na rozvoj sebeúcty, ale na pomoc dětem učit se a růst tak, aby se u nich přirozeným způsobem rozvíjel pocit vlastní hodnoty.
Sebeúcta je v životě člověka hlavním klíčem k úspěchu. Rozvoj pozitivního vnímání sebe sama je pro štěstí a úspěch dětí mimořádně důležitý.
Sebeúcta znamená, jaký pocit máme sami ze sebe. Naše chování tento pocit zřetelně odráží. Pokud má vaše dítě dostatek sebeúcty, pravděpodobně se chová nezávisle, přijímá odpovědnost, je hrdé na své úspěchy, zvládá frustraci, nebojí se vyzkoušet nové věci a výzvy, dobře zvládá pozitivní i negativní emoce a rádo pomáhá druhým.
Pokud má dítě nedostatek sebeúcty, vyhýbá se novým zkušenostem, cítí se nemilovaně a nechtěně, odsuzuje druhé za své neúspěchy, je citově lhostejné (nebo to předstírá), nezvládá ani běžnou zátěž a frustraci, potlačuje svůj vlastní talent a schopnosti a je snadno ovlivnitelné.
Největší vliv na sebeúctu dětí mají rodiče. Většina z nich si však neuvědomuje, do jaké míry umí jejich slova a činy ovlivnit vývoj vlastních dětí.
Neváhejte je pochválit
Pokud se vám líbí, co vaše dítě dělá, řekněte mu to. Rodiče obvykle velmi rychle zareagují negativně, ale zapomínají vyjadřovat i své pozitivní pocity. Dítě neví, kdy jste s jeho chováním spokojeni, pokud mu to neřeknete.
Potřebuje slyšet, že jste rádi, že je součástí rodiny. Děti si velmi dobře pamatují pochvaly a pozitivní hodnocení. Uchovávají si je a „přehrávají“ si je v mysli. Podpořte své dítě každý den.
Vyhledávejte situace, za které byste ho mohli pochválit. Pochvalte ho za to, jak se mu něco podařilo, jaké je pracovité, že má odvahu zkoušet nové věci, jak zvládá těžké situace nebo jak zachází se svým talentem.
Pochvalami nešetřete
Buďte v pochvalách „štědří“ a konkrétní, aby dítě vědělo, za co přesně jste ho pochválili. Na poslední hodině plaveckého kurzu měl můj syn přeplavat celý bazén. Velmi se bál a nevěřil, že to zvládne.
Když úkol splnil, řekla jsem mu, že jsem na něj hrdá, a to hned ze dvou důvodů: za to, že to zkusil, ačkoliv měl obrovský strach, že to nezvládne, a také za to, že se přinutil dosáhnout svého cíle.
Naučte je vyjadřovat se o sobě pozitivně
Naučte své dítě vyjadřovat se o sobě pozitivně. Psychologové zjistili, že negativní vnitřní rozhovor bývá často příčinou deprese a úzkosti. To, co si myslíme, určuje to, jak se cítíme.
Z toho zas vyplývá naše chování. Proto je důležité, aby se děti naučily vést pozitivní vnitřní rozhovor. Můžete začít tím, že jim budete klást cílené otázky.
Vyhněte se označování dětí různými „nálepkami“
Kritika rodičů je opravdu nevyhnutelná, ale měla by být zaměřena na čin, nikoliv na dítě. Místo toho, abyste dítěti řekli, že je lajdák, protože si neuklidilo pokoj, zaměřte se na cíl.
Tímto cílem je uklizený pokoj, věci a hračky jsou na svém místě. Povzbuďte své dítě, například mu řekněte: „Já vím, že zatímco půjdeme večeřet, pak to tu budeš mít tip-top.“ Nezapomeňte ho pochválit za zvládnutý úkol: „Skutečně jsi to zvládl na jedničku!“
O svých dětech mluvte vždy tak, jako by vás právě poslouchaly
Mnozí rodiče rozvíjejí sebeúctu dítěte krásným způsobem, dokud jsou s ním. Ale později to všechno zkazí neopatrným negativním vyjádřením na adresu svého syna či dcery před někým druhým.
Napáchané škody se však nedají zmírnit. Je pravda, že rodiče spolu potřebují o dítěti mluvit a vypustit ze sebe frustraci.
A když to ze sebe potřebujete dostat ven, ujistěte se, že vás dítě neslyší. Každé dítě, i to, které vypadá být zcela pohroužené do hry, hned zbystří, když uslyší své jméno.
Jak podporovat sebeúctu dítěte
Většina rodičů si přeje, aby jejich dítě mělo zdravou sebeúctu, a mnozí jsou přesvědčeni o tom, že nízká sebeúcta je příčinou několika sociálních problémů.
Ačkoliv je sebeúcta předmětem výzkumu již několik desetiletí, její přesná povaha a rozvoj jsou stále nejasné. Odborníci se však shodují na tom, že rodiče a další dospělí, kteří mají v životě dítěte významné postavení, hrají klíčovou roli při položení pevných základů rozvoje sebeúcty dítěte.
Když rodiče a učitelé malých dětí mluví o potřebě sebeúcty, obvykle mají na mysli to, že děti mají být se sebou spokojené. U malých dětí se sebeúcta vztahuje na to, do jaké míry jsou akceptovány a oceněny dospělými a kamarády, kteří jsou pro ně důležití.
Sebeúcta je u malých dětí nesmírně důležitá. Čím více jsou děti přesvědčeny o jejich společenském, fyzickém a intelektuálním úspěchu, tím je větší pravděpodobnost, že uspějí. Platí to i opačně: čím méně si děti důvěřují, tím více selhávají.
Děti s přiměřenou sebeúctou vědí, že důležití dospělí v jejich životě je akceptují a starají se o ně. Vědí, že kdyby se jim cokoliv stalo, tito dospělí budou nešťastní, a že kdyby byli od svých dětí odloučeni, moc by jim chyběli.
Na druhé straně, děti s nízkou sebeúctou mají pocit, že důležití dospělí a kamarádi v jejich životě je neakceptují a velmi se o ně nezajímají.
V období raného dětství je sebeúcta malých dětí postavená na jejich vnímání, jak je důležití dospělí v životě posuzují. Základ sebeúcty se položí již v útlém věku, kdy si novorozenci vytvářejí pouto s dospělými, kteří jsou za ně odpovědní.
Pokud dospělí pohotově reagují na jejich pláč i úsměvy, děti se cítí být milované a cenné. Děti se cítí být milované a přijaté, když je milují a přijímají lidé, ke kterým vzhlížejí.
Učí se důvěřovat svým rodičům a dalším lidem, kteří se o ně starají, aby si uspokojili své základní potřeby. Postupně se cítí být chtěné, vzácné a milované.
Sebeúcta se také spojuje s pocity příslušnosti k určité skupině a s přiměřenou schopností v této skupině fungovat.
Když se z batolat stanou předškoláci, očekává se od nich, že umí ovládat své impulzivní chování a přijmout pravidla rodiny a společenství, ve kterém žijí. Úspěšné přizpůsobení se těmto skupinám posiluje u dětí pocit sounáležitosti.
U malých dětí je nepravděpodobné, abyste jejich sebeúctu podpořili přehnanou chválou a lichotkami. Právě naopak – takové chování v dětech vyvolává pochybnosti.
Mnoho dětí prokoukne lichotky a někdy dokonce odmítnou přijmout dospělého, který se u nich snaží podpořit rozvoj sebeúcty přehnanou chválou. Děti mu totiž neumí důvěřovat.
S přibývajícím věkem se děti stávají citlivější na hodnocení od svých kamarádů. Když si vypěstují silnější pouta s kamarády ve škole či sousedství, mohou se začít vnímat a hodnotit jinak, než byly naučené z domu.
Pomůžete jim tím, že s nimi budete mluvit o vašich vlastních hodnotách. Otevírejte i témata, ve kterých se vám děti svěřují se svými zážitky či zkušenostmi, které získali mimo domov.
Své dítě můžete naučit, jak začít se socializací s ostatními dětmi, a podpořit přátelství a vztahy s dětmi z rodin, které vyznávají podobné hodnoty.
Děti nenabývají sebeúcty ze dne na den, a ne vždy jsou spokojené samy se sebou v každé situaci. Dítě může být spokojené a uznávané doma, ale nemusí to tak být mezi kamarády či v předškolní třídě.
Když děti přijdou do styku s jinými dětmi nebo se učí, jak vycházet s ostatními v kolektivu, jednou mohou být oblíbené a akceptované a o pár minut později to může být naopak. V takových případech dítě ujistěte, že jste mu oporou a že ho akceptujete, i když ostatní ne.
Sebeúcta roste i v případě, kdy dítě cítí, že si ho váží i dospělí, kteří jsou pro něj důležití. Vážit si dítěte znamená chovat se k němu s respektem, zajímat se o jeho názory a postřehy, brát je vážně a poskytnout jim smysluplnou a realistickou zpětnou vazbu.
Rodiče mohou sebeúctu dítěte prohloubit tak, že budou zájmy a úsilí dítěte oceňovat uznáním a projeveným zájmem (namísto pochvaly). Berte jejich zájmy vážně a snažte se je podpořit. Přečtěte jim například z knížky o dinosaurech nebo s nimi zkoumejte červi v zahradě.
Na rozdíl od povrchní zábavy jsou pro děti užitečnější úkoly a aktivity, které jsou pro ně skutečnou výzvou. Je vhodnější dát jim přiměřenou odpovědnost a úkoly, ve kterých se projeví jako součást svého společenství.
Dítěti můžete pomoci získat potřebnou sebeúctu tím, že mu pomůžete vyrovnat se s úspěchem i neúspěchem. V okamžiku selhání mu připomeňte, že ho milujete a že jste tu pro něj. Když pomine emocionální rozrušení, celou situaci s dítětem rozeberte.
Někdy je třeba dítěti připomenout, že téměř nikdo není dobrý ve všem, do čeho se pustí. Jindy mu je neúspěch poučením.
Naučte děti, jak se prokousat přes malé neúspěchy a zklamání, aby byly připraveny lépe zvládat problémy a životní výzvy, které jim život přinese.
Jako rodič sehráváte při rozvoji sebeúcty vašeho dítěte mimořádně důležitou roli. Sebeúcta je nezbytná pro budoucí úspěch vašeho syna či dcery. Ukažte dítěti, že si ho vážíte, a naučte ho vážit si sebe sama.
Připravte vaše dítě do života
Mnozí rodiče se zamýšlejí nad tím, jak zajistit, aby dítě bylo úspěšné. Jedním z řešení, které se jim nabízí, je bojové umění.
Přemýšlíte nad tím, jak mohou bojová umění ovlivnit život vašeho dítěte? Poměrně jednoduše – děti se tak distancují od tlaku spolužáků, který může vést k užívání drog. Bojové umění vaše dítě připraví na to, aby v životě dosáhlo úspěchu.
Správné stanovení si cílů (což je základem bojového umění) je v životě každého člověka velmi důležité. Dosažené úspěchy pomáhají dítěti získávat o sobě pozitivní obraz. Ten je důležitý pro úspěch ve škole i sportovních aktivitách.
Děti potřebují režim a dožadují se disciplíny. Vyvolává to v nich pocit bezpečí – v rodině, škole i veřejném prostředí. Hodiny bojového umění jim nabízejí právě potřebnou rutinu, disciplínu a pomáhají budovat schopnost sebekázně.
Sociální dovednosti (např. osvojování si dobrých způsobů), oční kontakt či mluvení na veřejnosti se rozvíjejí na každé hodině.
Některé školy nabízejí kurzy bojových umění, ve kterých se trenéři specializují na posílení vůdčích schopností dítěte nebo jeho sebedůvěry. Připravují děti na život pod tlakem a učí je cenným dovednostem.
Žijeme ve světě videoher, internetu, kabelové televize a chutného fast foodu. Pro nedostatek pohybu, příliš vysoký energetický příjem, nezdravý životní styl a nedostatek času stále více dětí trpí cukrovkou 2. typu.
Bojová umění pomáhají dětem spalovat kalorie a seznámit se s kamarády s podobnými hodnotami v zázemí bezpečného prostředí.
Záliby je zároveň přirozeně omezují v sledování televize. Změňte svůj život a život vašeho dítěte k lepšímu a vyzkoušejte, jakým přínosem může být pro vás bojové umění.
Napsat komentář