V dnešním světě je narcismus poměrně častý. Nespustil ho Facebook ani Instagram, přestože jsou to ideální místa, kde se mohou narcisté prezentovat.
Jsou na příčině helikoptéroví rodiče, protože jejich dítě si méně důvěřuje, nespoléhá na sebe a neustále potřebuje něčí dobrozdání?
Je možné, že rodiče ze svých dětí cíleně vychovávají narcisty, aby zapadly do dnešního narcistického světa? Pokud ano, jak správně postupovat?
Názory se rozcházejí i v tom, zda je narcismus poruchou, nebo jde spíše o typ osobnosti. Většina psychologů se shoduje na tom, že narcismus je do určité míry zdravý, ale upozorňují na nefunkčnost extrémních narcistů.
Zdravý narcismus
Mnoho lidí vnímá své plusy velmi zkresleně. Považujeme sami sebe za mnohem lepší řidiče, inteligentnější, krásnější lidi, než jsou druzí. Pocit „nadprůměrnosti“ ovlivňuje většinu z nás.
Narcismus může lidem pomoci uspět v kariéře, politice, herectví, dokonce díky němu můžete být atraktivnější pro opačné pohlaví.
Podobně jako jiné osobnostní rysy i narcismus je dědičný a má velké šance prosadit se právě proto, že člověku přidává na sexuální přitažlivosti.
Narcismus není jen výsledkem biologie. Formuje se také výchovou, zkušenostmi, chováním rodičů a aktivitami elitních škol, které se pyšní tím, že chrlí úspěšné lídry.
Křehký narcista
Vysoká sebeúcta, která má své opodstatnění, je namístě. Většina klinických narcistů však připisuje své důležitosti přílišnou váhu a odpuzuje od sebe lidi tím, že vychvaluje své klady a úspěchy, ale zároveň očerňuje své potenciální konkurenty.
Všichni narcisté milují pozornost a pochlebování. Liší se však v tom, do jaké míry si před druhými důvěřují. Křehcí narcisté se trápí, protože se obávají, že jsou horší než druzí.
Přestože jsou posedlí myšlenkou na to, co si o nich myslí druzí, vyhýbají se nadměrnému chvástání, kterému tak holdovali známí narcističtí diktátoři od Fidela Castra až po Saddáma Husajna.
Proto se jim říká křehcí narcisté.
Ačkoli není zcela jasné, zda je to charakterový rys nebo spíše porucha osobnosti, dá se říct, že křehkých narcistů je poměrně dost, jen o sobě nedávají vědět.
Jejich počet stoupá zejména díky tomu, jak dnešní rodiče vychovávají své děti.
Pokud se lidé stávají více narcističtí, na příčině není biologie. Tento fakt spíše poukazuje na vliv domácího nebo školního prostředí, případně vliv sociálních médií.
Sociální média se oduševněle zaměřují na fyzický vzhled, životní styl, hojnost a popularitu. To zapříčiňuje, že někteří jedinci, kteří jsou zoufale nešťastní, nejistí a osamělí, si vytvářejí profil, aby u druhých lidí vzbuzovali závist.
Nemalou roli zde hraje škola, která klade obrovský důraz na úspěchy jednotlivců a nutí děti k neustálému porovnávání a hodnocení druhých i sebe.
Můžeme vidět pokusy, které se snaží obejít stigmatizaci slabých výsledků v testech tím, že uměle vytvářejí různé slavnosti, na kterých dostávají ocenění všichni žáci. Nemá to však žádný význam a nikoho tím neoklamou.
Mnoho rodičů se zaměřuje na výsledky svých dětí, protože je vnímají jako cestu k budoucímu úspěchu. Vědí, že dostat se na prestižní školu je moc náročné a konkurence je velká.
Mylně tlačí dítě k výsledkům, protože je to podle nich jediná šance. „Válcování“ se obvykle týká všech rovin a od dítěte se vyžadují vynikající výsledky ve školních, sportovních i mimoškolních aktivitách.
V takovém prostředí se děti s ne zcela dokonalými známkami a sportovními výsledky cítí nedostačující.
Pokud jsou děti vedeny k soutěživosti v akademickém prostředí a honbě za kariérou, jsou nuceny soustředit se na to, aby dosáhly co nejvíce úspěchů. Nikdo se nezamýšlí nad tím, zda jim to přinese hrdost na svůj dosažený úspěch nebo nejistotu, když nedosáhnou svého cíle.
Jak vychovávat děti, aby z nich nevyrostli křehcí narcisté
Pokud rodiče kladou příliš velký důraz na známky svých dětí, mohou v nich vzbudit porovnávání se s druhými. Tímto způsobem u dětí pěstují soutěživost, narcismus i křehkost.
Mnohem důležitější je podpořit u dětí ty oblasti, v nichž jsou silné, a vést je ke čtení, zálibám a sportu. To jim pomůže dosahovat výborných akademických výsledků, aniž by si to uvědomili.
Nejlepším lékem proti narcismu je zájem o druhé lidi. U dětí ho nejlépe dosáhnete tak, že jim dáte zodpovědnost. Může to být úklid pokoje, práce v zahradě nebo pomoc s přípravou oběda.
Pokud budete dítě nutit, aby za každou cenu uspělo, může to vyjít, ale také nemusí. Problémem však je, že se takto naučí utrácet příliš mnoho svého času porovnáváním se s druhými a málo času obětuje rozvoji svých sociálních dovedností a spoléhání na sebe. S těmito vlastnostmi se proti narcismu dá bojovat.
Zdroj: psychologytoday.com, Zpracoval: Skvelyrodic.cz
Napsat komentář