Sebevražda je pro rodiče jedním z nejnáročnějších témat. Když se v roce 2017 objevil na televizních obrazovkách seriál od společnosti Netflix s názvem 13 důvodů, proč, ve školních třídách a u rodinných stolů se rozpoutaly vášnivé diskuse.
První série tohoto seriálu sleduje příběh dívky jménem Hannah Baker, která spáchala sebevraždu a zanechala za sebou kazety pro spolužáky.
Zjistilo se, že po odvysílání této série stoupl počet vyhledávání v krajině ve vyhledávání Google, co se týče projevů a prevence sebevražedného chování.
Odborníci doporučují, aby rodiče sledovali tento seriál společně s dětmi a následně si promluvili o zobrazených tématech.
Pokud máte podezření, že vaše dítě prochází podobnými problémy, je dobré znát varovné signály a vědět, co je třeba v takovém případě dělat.
Přestože se sebevražda u dětí ve věku 10 až 14 let vyskytuje poměrně zřídka, v roce 2016 to byla druhá nejčastější příčina smrti v této věkové kategorii.
V roce 2011 vydala Washingtonská univerzita studii, podle níž 40 % dětí, které se pokusily o sebevraždu, tak učinily minimálně jednou ještě před nástupem na střední školu.
Z toho vyplývá, že problém sebevraždy na základních školách nelze podceňovat.
„Sebevražda a sebevražedné chování nemají pouze jeden spouštěč, jak je to třeba při malárii či jiných tělesných onemocněních. Obvykle jde o celou řadu faktorů,“ upozorňuje Lanny Berman, PhD., výkonný ředitel Americké asociace pro suicidologii.
Mezi běžné faktory, které zvyšují riziko, že se u dítěte vyskytnou sebevražedné sklony, patří:
Genetické faktory:
- sebevražda v rodině
- duševní onemocnění v rodině
Psychologické faktory:
- psychické poruchy, jako jsou bipolární afektivní porucha či psychotické poruchy
- sebepoškozující chování
- deprese
Kontextové faktory:
- závislosti
- rodinné konflikty
- rozvod
- emocionální a fyzické násilí
- šikanování
Historické faktory:
- traumatizující zážitky z minulosti
- násilí a zneužívání
„Základní faktory, které vystavují dítě rizikům sebevraždy, se zvenčí velmi těžko rozeznají,“ říká Christine Moutierová, MD, hlavní lékařka Americké nadace pro prevenci sebevražd (AFSP).
Jedním z důvodů je pravděpodobně skutečnost, že psychické poruchy se dosud nemusely naplno projevit, nebo ještě nebyly diagnostikovány.
U dětí v tomto věku je možné zřídka pozorovat některé typické projevy sebevražedného chování jako třeba verbalizování pocitů beznaděje, sebepoškozující chování či užívání návykových látek.
„Pokud však rodič nebo učitel spatří změny v chování, které by naznačovaly zhoršení psychického zdraví, může díky své vnímavosti a duchapřítomnému chování poskytnout dítěti pomoc a předejít tak nejhoršímu,“ říká doktorka Moutierová.
Varovné signály, při kterých je třeba zbystřit pozornost
Pokud máte obavy, že si dítě pohrává s myšlenkou na sebevraždu, pozorně sledujte změny v chování, výbuchy vzteku, výrazné změny nálad, vzdalování se vrstevníkům a členům rodiny, změny ve spánkovém režimu a stravování, ztráta chuti k jídlu, změny energie a podobně.
Dohlížejte na děti, které si pamatují hlavně to špatné a ignorují všechny pozitivní zážitky.
„Pokud vám dítě naznačí, že pomýšlí na sebevraždu, pokud o ni mluví, nebo pokud vycítíte, že ji plánuje, bez váhání vyhledejte odbornou pomoc,“ upozorňuje Jephtha Tausig-Edwards, PhD., klinická psycholožka ze soukromé kliniky v Mt. Sinai Medical Center v New Yorku.
Doktor Berman navrhuje rodičům, učitelům a dalším lidem, kteří pracují s dětmi, aby použili akronym IS PATH WARM? (z angl. Ideation – or thoughts of suicide Substance Abuse Purposelessness Anxiety – agitation, restlessness, insomnia Trapped Hopelessness Withdrawal Anger Recklessness Mood Changes?), který jim pomůže zjistit, zda je dítě v nebezpečí a zda hrozí riziko sebevraždy:
IS PATH WARM? = Myšlenky na sebevraždu – Užívání návykových látek – Bezúčelnost – Úzkost (agitace, neklid, nespavost) – Chycení v pasti – Beznaděj – Vzdalování se lidem – Hněv – Bezohlednost – Změny nálad?
„Jakýkoli náznak sebevražedných sklonů je třeba brát u dětí vážně. Je velmi nebezpečné se domnívat, že dítě je pouze manipulativní, nebo že jde o nějaký výkřik do tmy,“ říká Moutierová.
„Dítě může být ve vážném ohrožení, a přestože možná v dané chvíli nepomýšlí přímo na sebevraždu, jeho prosba o pozornost naznačuje, že v jeho nitru se děje něco, co potřebuje přehodnocení a pomoc. Dostupná pomoc a proaktivní kroky mohou zvrátit celý psychický problém.“
Co mohou dělat rodiče
Pokud máte podezření, že vaše dítě má sebevražedné myšlenky, začněte s ním vést konverzace s otevřeným koncem, ptejte se ho, jak se cítí, řekněte mu, ať vám vysvětlí a řekne, na co myslí.
Pokud zaznamenáte nějaké změny chování, které se vám nebudou líbit, pokud zaregistrujete změny v náladě, spánkovém režimu či stravování, vyhledejte odbornou pomoc.
Pokud máte pocit, že vaše dítě je v nestabilním stavu, vezměte ho do nemocnice nebo zavolejte záchranku. V této situaci je lepší se mýlit než nepodniknout důležitá opatření a podcenit danou situaci.
Nezapomínejte, že ačkoli je výskyt sebevražd u dětí na základní škole poměrně ojedinělý, riziko ve středoškolském věku rapidně narůstá.
Je třeba sledovat všechny změny chování, klást otázky, poslouchat a dle potřeby vyhledat odbornou pomoc.
Zdroj: parents.com, Zpracoval: Skvelyrodic.sk
Napsat komentář