Takto technologie mění způsob myšlení a pozornost dětí

Myšlení. Schopnost vyjadřovat se, logicky uvažovat a vyvozovat správné závěry na základě našich zkušeností, znalostí a postřehů.

Myšlení z nás dělá lidi a umožnilo nám mluvit, tvořit, stavět, pokročit a stát se civilizovanými. I díky myšlení jsou naše děti tím, čím jsou, a dělají to, co dělají – pozorují, učí se, memorují, zpochybňují, usuzují, tvoří, argumentují, rozhodují se a jednají.

Není pochyb, že naše myšlení ovlivňuje řadu moderních technologií, především internet. Vliv technologií na naši mysl je zjevný a zároveň nenápadný, úmyslný a také mimovolní. Přinášejí nám mnohé výhody a zároveň nám škodí.

Technologie se vyvíjejí obrovskou rychlostí a neumíme s jistotou posoudit jejich pozitiva a negativa z hlediska vlivu na schopnost dětí myslet. Chybí nám zhodnocení těchto moderních výdobytků z dlouhodobého aspektu.

Neustále přibývají výzkumy, jejichž výsledky potvrzují, že technologie mohou být pro myšlení dětí přínosné a škodlivé zároveň. Kromě toho, technologie neovlivňují myšlení dětí pouze zvenčí.

Jelikož mozek dítěte se neustále vyvíjí a je tvárný, časté používání technologií ho ovlivňuje úplně jiným způsobem, jak byl ovlivňován v minulosti. Je jasné, že dostupné technologie ovlivňují vývoj lidského mozku.

Když lidé začali hodně číst, byly podpořeny funkce mozku jako soustředění a představivost. Vzestup internetu zas posílil naši schopnost rychle a efektivně prohlížet informace.

Vliv technologie na děti přináší pozitiva i negativa. To, jestli technologie napomáhají vývoji myšlení vašeho dítěte nebo mozek naopak poškozují, závisí na tom, o jaké technologie se jedná, jak často je dítě používá.

V raném dětství vztah dětí k technologiím určuje rodič, a tím i jejich vliv na myšlení dítěte, od synaptické aktivity až po vědomé myšlení.

Výzkum prokázal, že technologie u dětí ovlivňují zejména tyto oblasti spojené s myšlením: pozornost, příliš mnoho informací, rozhodování, paměť a učení. V každé z těchto oblastí mohou mít technologie negativní i pozitivní vliv.

Pozornost

Pozornost můžeme považovat za něco jako bránu k myšlení. Bez ní by ostatní aspekty myšlení (vnímání, paměť, jazyk, kreativita, uvažování, řešení problémů a rozhodování) byly oslabeny nebo by vůbec neexistovaly.

Schopnost vašich dětí naučit se efektivně a důkladně soustředit je základem pro všechny aspekty jejich růstu a klíčem k tomu, aby se z nich stali úspěšní a šťastní lidé.

Bylo prokázáno, že pozornost je velmi tvárná a nejvíce ji ovlivňuje prostředí, ve kterém se využívá. Selektivní pozornost se vyskytuje ve zvířecí říši. U mnoha druhů zvířat se rozvíjejí pozorovací schopnosti, které jim pomáhají fungovat a přežít.

Vlci, lvi, tygři a jiní predátoři mají dobře vyvinutou vizuální pozornost, která jim umožňuje vidět a vystopovat svou kořist. Oproti tomu jejich oběť – včetně jelena a antilopy – má vynikající sluchovou pozornost.

Ta jim umožňuje zachytit zvuky přibližujícího se predátora. U predátorů i jejich kořistí se tato pozornost vyvinula na základě prostředí, ve kterém žijí.

I člověk podléhá vlivu prostředí, ve kterém žije. Ať už jde o schopnost novorozence rozpoznat obličej jejich rodičů nebo pozornost dětí ve škole, prostředí, ve kterém děti žijí, ovlivňuje druh pozornosti, který se u nich bude vyvíjet.

Před několika desítkami let se děti věnovaly především čtení. Tato aktivita nenabízí mnoho rušivých vlivů a vyžaduje intenzivní a nepřerušovanou pozornost, představivost a paměť.

Příchod televize tuto pozornost změnil, protože nabídl dětem vizuální podněty, rozptýlil jejich pozornost a poskytl jim málo prostoru pro představivost.

Pak byl objeven internet. Děti se ocitly v úplně jiném prostředí: udržet soustředěnou pozornost je nemožné, představivost je nepotřebná a paměť je potlačována.

Technologie způsobují, že mozek věnuje informacím pozornost zcela odlišným způsobem než při čtení. Čtení můžete přirovnat k potápění. Potápěč se ponoří do tichého, klidného prostředí nepoznaných míst, kde ho téměř nic nerozptyluje.

Jeho pozornost je úzce zaměřena a hluboce přemýšlí o věcech, které jsou mu dostupné. Na druhé straně, používání internetu je jako jízda na vodním skútru.

Člověk na skútru ve vysoké rychlosti sleduje okolí jen letmo. Otevírá se mu široký výhled a jeho pozornost ruší mnoho vlivů. Zaměřit pozornost na nějakou konkrétní věc dokáže jen na chvilku.

Studie prokázaly, že ve srovnání s textem, který je přerušován jinými odkazy a reklamními bloky, čtení souvislého, nepřerušovaného textu vede k jeho rychlejšímu přečtení, lepšímu pochopení a snadnějšímu zapamatování.

Ti, kteří četli textovou formu prezentace, ji považovali za poutavější, informativnější a zábavnější než druhá skupina lidí, která viděla prezentaci spolu s videem. Tento výsledek je jednoznačně v rozporu s dosavadním přesvědčením veřejnosti.

Překvapivé je také to, že studenti, kteří měli během hodiny dovoleno používat internet, si z přednášky pamatovali mnohem méně než ti, kteří internet nepoužívali. Toto tvrzení se prokázalo i na výsledcích testů.

Čtení pomáhá rozvíjet uvažování, kritické myšlení, řešení problémů a slovní zásobu výrazněji než vizuální média.

Nedá se však říci, že vliv technologií je výlučně negativní. Podle výzkumů videohry a zařízení s obrazovkami podporují vizuálně-prostorové dovednosti, zlepšují reakční čas a schopnost rozpoznat detail mezi přebytkem informací.

Technologie děti neohlupují. Spíše je činí „jinými“. Například neomezené a všudypřítomné internetové vyhledávače způsobují, že děti jsou méně schopné zapamatovat si informace, ale lépe si umí zapamatovat, kde ty informace mohou najít.

Když si uvědomíme, s jakou lehkostí se dnes dokážeme dopracovat k informacím, asi má svůj význam, když si děti rozvíjejí právě schopnost rozpoznat, kde informace hledat.

Je možné, že když náš mozek nebude tak zatížen množstvím informací, bude mít více prostoru pro rozjímání, kritické myšlení a řešení problémů.

Co z toho tedy vyplývá pro výchovu dětí? Nejdůležitější je uvědomit si, že příliš mnoho času před obrazovkou či displejem a nedostatek jiných aktivit, jako jsou čtení, hraní různých her, zejména těch nestrukturovaných, při kterých děti využívají svou představivost, způsobí, že vaše děti nebudou dostatečně připraveny na život v bláznivém světě technologií.